inzerce
Souvislosti:
Zpráva o zaměstnanosti Evropské komise se zabývá programy reforem v jednotlivých členských zemích Evropské unie s ohledem na priority, které byly stanoveny v Lisabonské strategii, tedy na růst a zaměstnanost.
Evropská strategie zaměstnanosti jako součást Lisabonské strategie se zaměřuje na vytvoření více a lepších pracovních míst a větší sociální soudržnosti. V roce 2000 představitelé EU a členských zemí stanovili cíl zvýšit do roku 2010 zaměstnanost evropských občanů na 70%.
Témata:
Podle společné zprávy o zaměstnanosti Komise, která byla zveřejněna 19. února, „nezaměstnanost v 25 členských zemích EU klesla z 9,1% v roce 2004 na 8,8% v roce 2005 a zaměstnanost vzrostla o 0,8% v roce 2005“ – jedná se o největší růst od roku 2001. Na druhé straně zpráva zdůrazňuje, že „dalších 22 milionů nových pracovních míst musí být vytvořeno, aby se dosáhlo stanoveného cíle v oblasti zaměstnanosti“. Komise v dokumentu také poukazuje na rostoucí investice do vzdělání a dovedností. Kritizuje naopak skutečnost, že politiky na zlepšení adaptability zaostávají.
Zpráva o zaměstnanosti je doplněna společnou zprávou o sociální ochraně a sociálním začleňování. Tento dokument vyzdvihuje „nutnost pokroku v oblastech chudoby dětí, aktivního začleňování, modernizace penzijních systémů a přístupu ke zdravotní péči“.
Podle zprávy v roce 2004 16% občanů EU žilo v chudobě, která je definována jako 60% průměrného příjmu dané země, jenž jim brání se plně podílet na životě společnosti. Míra ohrožení chudobou se v EU liší od 9 – 10% ve Švédsku a v České republice až k 21% v Litvě a v Polsku.
Česká republika má podle statistik jednu z nejnižších měr ohrožení chudobou. Důležitou roli hrají sociální transfery, bez kterých by „pod hranicí ohrožení chudobou žilo 39% osob“. Česká republika by se v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování měla podle studie zaměřit na provádění politik sociálního začleňování na regionální a místní úrovni, podporovat znevýhodněné regiony a zranitelné skupiny (Romové). Dále by se země měla zabývat důchodovou reformou a problematikou pracovních míst pro starší pracovníky. Pozornost by měla také věnovat racionálnějšímu rozdělování finančních prostředků na zdravotní péči a zlepšit přístup k dlouhodobé péči.
Stanoviska:
Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla uvedl: „Reformy pracovního trhu přinášejí ovoce, ale pokud má Evropa seriózně a účinně reagovat na otázky globalizace a rapidně klesající počet výdělečně činného obyvatelstva, musí být spojení flexibility a jistoty hlavní prioritou. Pracovníci musí mít možnost snadno a s důvěrou měnit práci.“
K problematice sociálního začleňování a sociální soudržnosti řekl: „Nedávné reformy zaměřené na zvýšení udržitelnosti systémů jak z rozpočtového tak ze sociálního hlediska jsou povzbuzující, ale čekají nás ještě velké úkoly.“ Dodal: „Skutečnosti hovoří jasně: 16 % Evropanů je stále ohroženo chudobou a 10 % jich žije v domácnostech nezaměstnaných. V evropských zemích existuje rozdíl až 13 let mezi nejvyšší a nejnižší očekávanou délkou života u mužů a výdaje na zdravotní a dlouhodobou péči se v zemích EU pohybují v rozmezí 5 až 11 % HDP. Podporou vzájemného učení a společně stanovených cílů však může Evropa vnést do úsilí členských států o posílení sociální soudržnosti skutečnou přidanou hodnotu.“
Thérèse de Liedekerke, ředitelka pro sociální záležitosti v evropské asociaci zaměstnavatelů BusinessEurope EurActivu řekla, že reformy pracovního trhu začínají nést ovoce. „Zároveň je důležité neopakovat chyby z devadesátých let, kdy zlepšující se indikátory vedly k zastavení reforem.“ Liederkerke trvá na tom, že „důvody pro pokračování reforem zůstávají“ a zdůraznila, že růst produktivity má velký význam. Řekla také, že BusinessEurope silně podporuje koncept Evropské komise týkající se flexikurity.
Skupina nevládních organizací zabývající se sociálními otázkami, Social Platform, ohledně konceptu flexikurity zdůraznila, že „pracovníci potřebují jasné ochranné mechanismy dříve, než bude od nich požadována jakákoli další flexibilita“.
Další kroky:
Společné zprávy o zaměstnanosti a sociálním začleňování by měly být přijaty na zasedání Rady ministrů pro zaměstnanost a sociální otázky 22. února 2007. Ministři by měli formulovat zvláštní doporučení pro členské země. Obě zprávy by měly být projednány na jarním summitu Evropské rady, který se uskuteční 8. – 9. března. Komise by měla vydat sdělení o flexikuritě v létě 2007. 
