inzerce
„Doufáme, že navážeme s evropskými zákonodárci nové vztahy,“ řekl EurActivu během rozhovoru kongresman William Delahunt, předseda podvýboru pro Evropu.
Jak ve Washingtonu, tak v Bruselu panují očekávání, že se vzájemná komunikace zintenzivní. Přispívá k tomu i fakt, že se nedávno na Kapitolu objevila nová instituce – úřad Evropského parlamentu. Dosud probíhaly kontakty mezi Kongresem a Parlamentem pouze v rámci tzv. Transatlantického dialogu zákonodárců (TLD), který byl nastartován přijetím Nové transatlantické agendy v roce 1995.
Institut TLD sloužil jako fórum pro konzultace, ale se změnou globálního prostředí začali zákonodárci řešit čím dál techničtější záležitosti jako energetickou účinnost, financování terorismu a nové technologie. „S Lisabonskou smlouvou dostává TLD nový raison d’être,“ podotkl Anthony Smallwood, mluvčí delegace Evropské komise ve Washingtonu, s tím, že byl dialog v posledních letech poněkud „zvětralý“ a nyní získává „opravdový potenciál“.
Důkazem nového impulsu v komunikaci je návštěva skupiny europoslanců ve Washingtonu - ještě tento týden zde se svými americkými kolegy projednají novou smlouvu o transferu údajů o bankovních transakcích (SWIFT), jejíž původní verzi Parlament shodil ze stolu.
Poslanci řekli SWIFTu „ne“ především proto, že některé body smlouvy podle nich porušovaly právo na soukromí občanů EU. Díky přístupu k údajům o bankovních transakcích získávali američtí vyšetřovatelé informace o pohybu peněz na evropských účtech a mohli tak lépe monitorovat potenciální financování terorismu. O té doby USA a EU intenzivně diskutují o nové verzi dohody a nad Atlantikem létá jedna delegace za druhou.
Transatlantický dialog potřebuje vylepšit
Europoslanci mají nyní na Kapitolu své zastoupení a Washington uvažuje o tom, že je napodobí a ustaví svou kancelář v Bruselu. Nejspíš se to ovšem nestane v blízké budoucnosti. „Asi to ještě pár let potrvá, protože realizace podobných myšlenek, které se týkají institucí, vyžaduje implementaci,“ odhadl Delahunt. Američtí i evropští poslanci dobře chápou, že musejí společně pracovat na zkvalitnění dialogu. „Musíme nástroj TLD změnit, posílit – prostě určit nová pravidla,“ řekl kongresman Delahunt.
Kongres navrhuje, aby se transatlantický dialog otevřel i americkému Senátu, který zatím do rozhovorů s Evropou nezasahuje. „Nebude to žádný blitzkrieg, ale dříve nebo později uspějeme, protože naše poslání, jakožto poslanců, je stavět mosty“ řekl Piotr Nowina-Konopka, šéf nově ustavené styčné kanceláře EP v Kongresu.
Mezník v evropsko-amerických vztazích?
Politici na obou stranách Atlantiku se shodují na tom, že je třeba, aby fungovala neformální skupina G2, která by včas reagovala na připravovanou legislativu. Senátorka Jeanne Shaheen, předsedkyně Evropského podvýboru v Senátu, nedávno prohlásila, že „partnerství EU a USA nemůže řídit autopilot.“
Podle odborníků řeší zákonodárci téměř výhradně problémy týkající se ekonomiky, bezpečnosti, spravedlnosti a energetiky a ostatní záležitosti jim unikají, což by se mělo změnit.
Je nutné komunikaci ustavit tak, aby spolu jednaly jednotlivé výbory obou legislativních orgánů. Pokud budou zákonodárci přijímat legislativu přínosnou i pro zbytek světa, má podle politologů spolupráce legislativních orgánů potenciál posílit svou „soft power“. „Jeden z lídrů EU nedávno řekl: ,uvažuj globálně, jednej transatlanticky´, a já souhlasím,“ vyjádřil se Delahunt.
Podle baronky Sarah Ludford, která je místopředsedkyní parlamentní delegace pro styk s USA, mají Evropa a Spojené státy v mnoha oblastech zcela jiné standardy a používají odlišná opatření - například v oblasti finančních služeb či různých odvětví průmyslu. „Tyto oblasti regulujeme velice často a pokud nebudeme mít společnou kontrolu, nastavíme dva naprosto různé systémy, čímž riskujeme, že země jako Čína budou dominovat globálnímu trhu. Pokud však spojíme síly, můžeme určovat globální měřítka,“ upozornila Ludford. Podle britské europoslankyně je vedle bezpečnosti a vnějších vztahů nutné zavádět společné standardy i v oblastech jako je boj s klimatickými změnami, zemědělství, ochrana duševního vlastnictví či finanční regulace.
Političtí analytici tvrdí, že je transatlantická spolupráce zcela zásadní. „Pokud budou EU a USA spolupracovat, výstupy společné činnosti budou mít globální působnost. Nemůže nám jít o nic menšího,“ prohlásil Tyson Baker z německé nadace Bertelsmann, která dostala koncem loňského roku od Komise grant, aby při Kongresu ustavila zastoupení EP.
