inzerce
Stanoviska:
Barack Obama byl jedním z prvních odpůrců zahraniční politiky Bushovy administrativy. Vyzýval například k postupnému stažení amerických vojsk z Iráku a požadoval navázání diplomatických rozhovorů se Sýrií a Iránem.
Senátor státu Illionis dále prohlašoval, že omezí výdaje na obranu a zastaví investice do „neotestovaných“ systémů protiraketové obrany. Obama také mezinárodní společenství vyzýval k ráznějšímu přístupu vůči genocidě páchané v Dárfúru.
Evropští politici v souvislosti s tímto mezinárodním programem a výměnou republikánské administrativy za demokratickou začali hovořit o „novém začátku v transatlantických vztazích“. Mnozí ovšem upozorňují, že tato očekávání jsou přehnaná.
Témata:
„Můžeme vnímat Obamu jako nového Mesiáše,“ ale s razantními iniciativami v otázkách jako jsou finanční krize, podpora multilateralismu nebo klimatické změny musí přijít Evropa. Unie navíc musí nabídnout „materiální pomoc, nejen slovní proklamace,“ říká Mark Leonard, šéf britského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR).
ECFR ve svém prohlášení evropské představitele vyzval, aby s návrhy jak řešit finanční krizi a zahraničněpolitické otázky přišli sami.
Výzev je přitom celá řada – od podpory mise NATO v Afghánistánu, řešení problému rostoucí nestability v Pákistánu, obraně proti vzrůstající agresivitě Ruska, nástupu Číny jako nové velmoci až po řešení problematiky mezinárodního terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a nepokojů na Blízkém východě.
Leonard uvedl, že by evropští politici měli během nadcházejících dvou měsíců přijít s balíčkem řešení ke každému z těchto témat. S tímto balíčkem by poté měli předstoupit před prezidenta Obamu a měli by mu navrhnout společný postup. Rozhodně by ale za ním neměli chodit s žádným seznamem požadavků.
Andrew Wilson z ECFR k tomu dodává, že dohoda o společném postupu vůči Rusku může představovat jedno z nejkomplikovanějších témat transatlantických vztahů, s nimiž se nový prezident bude muset potýkat.
„Z pohledu Evropy se z této otázky pomalu stává priorita číslo jedna, ale Spojené státy jí vnímají pouze jako jeden z mnoha strategických vztahů. Místo aby se s Ruskem dohadovaly o sférách vlivu by Evropská unie a Spojené státy měly pracovat na prosazování západních hodnot,“ říká Wilson.
Klimatické změny – dohoda není samozřejmostí
Podpora Američanů pro uzavření celosvětové dohody o klimatických změnách rozhodně není nic s čím by se dalo na sto procent počítat a to ani s Obamou jako prezidentem, řekl nedávno EurActivu jeden americký analytik.
Očekávání ohledně klimatické agendy nového amerického prezidenta a naděje na uzavření globální dohody by Evropa měla zkorigovat, říká Thomas Kleine-Brockhoff, ředitel politického programu washingtonské nadace German Marshall Fund.
Pokud se podíváme na detaily toho, co Spojené státy mohou dělat v oblasti snižování skleníkových plynů, není pravděpodobné, že by Kongres nebo Senát podepsali něco, co by bylo ambicióznější než zákon o bezpečnosti klimatu v Americe z roku 2007, jejž polopartyzánským způsobem prosadili nezávislý senátor Joe Lieberman a republikán John Warner, řekl Kleine-Brockoff EurActivu.
Řešení finanční krize
Podle bruselských politiků se Evropě a Spojeným státům nemusí snadno hledat ani konsensus ohledně dalšího postupu v oblasti finanční krize.
Graham Watson, šéf liberálů v Evropském parlamentu (ALDE), uvedl, že v krátkém období nelze reálně počítat s žádnými zázraky. V rozhovoru s EurActivem Watson uvedl, že první kroky budou pravděpodobně pouze mírné a budou se soustředit na vytvoření konsenzu ohledně změny způsobu regulace v sektoru finančních služeb. „V současné době se naše přístupu velmi, velmi liší,“ řekl Watson.
Francis Wurtz, jeden z významných představitelů socialistů v Evropském parlamentu, uvedl, že tlak Wall Streetu na znovuzískání vedoucího postavení ve světě financí, o něž jej po skandálu společnosti Enron připravil Londýn, bude v žebříčku priorit nového amerického prezidenta patrně velmi vysoko.
Boj s terorismem zůstane prioritou
Německý liberální poslanec Alexander Graf Lambsdorff varuje před příliš velkými očekáváními také v otázce boje s terorismem.
„Prezident Obama bude s velkou pravděpodobností požadovat od Evropanů více, zejména v boji s terorismem,“ uvedl.
Evropská unie musí na druhou stranu Spojené státy vyzvat k pokroku v určitých klíčových oblastech jako je společné řešení finanční krize, klimatické změny, nešíření zbraní hromadného ničení a Afghánistán. Stejně tak by bylo zapotřebí reformovat OSN a nutná je také změna americké politiky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu a uzavření věznice Guantanámo, dodal Lambsdorff.
Evropský protiteroristický koordinátor Gilles de Kerchove v nedávném rozhovoru pro EurActiv uvedl, že je EU připravena pomoci Spojeným státům uzavřít kontroverzního tábora Guantanámo na Kubě.
Radarová základna v ČR
Své naděje vkládají do nové demokratické administrativy také odpůrci výstavby protiraketového štítu Spojených států v Polsku a České republice. Předseda evropských socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz společně se svým českým kolegou Liborem Roučkem (ČSSD) včera nově zvoleného prezidenta Baracka Obamu vyzvali ke zrušení plánů na výstavbu českého radaru a polské protiraketové základny.
Český tisk ovšem upozorňuje, že Obama protiraketový štít ještě během své předvolební kampaně podpořil a během svého vystoupení na republikánské stanici Fox News zdůraznil, že výstavba protiraketového systému v Evropě je důležitou součástí americké obranné politiky proti hrozbám z Iránu a podobných zemí. Zamítl také obavy Ruska, že by měl být systém namířen na něj. Zpochybnil pouze efektivitu systému a vysoké náklady na jeho vybudování. Kongres by podle něj neměl systém financovat, pokud se neprokáže, že skutečně funguje, uvedl tehdy.
Také vládní ODS, která výstavbu radarové základny prosazuje, se obratu v přístupu Spojených států k protiraketové obraně neobává. „Nemyslím si, že se stane něco zásadního“, řekl včera Rádiu Česko premiér Mirek Topolánek.
