inzerce
„Evropská unie se domnívá, že soudní proces s Roxanou Saberi nesplňoval náležitosti spravedlivého a transparentního řízení. Evropská unie naléhavě vyzývá íránské orgány, aby Roxanu Saberi propustily,“ dočteme se v oficiálním stanovisku, které včera vydalo české předsednictví.
Podobně se vyjádřila také americká diplomacie. „Byla vystavena procesu, který byl netransparentní, nepředvídatelný a svévolný,“ prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a dodala: „Doufám, že íránské úřady co nejdříve podniknou takové kroky, které povedou k rychlému propuštění Saberi a jejímu návratu do Spojených států.“
Soud s Roxanou Saberi začal minulé pondělí a už v sobotu padl v uzavřeném procesu rozsudek: osm let za mřížemi kvůli špionáži pro Spojené státy. Novinářku zadržela policie již v lednu, nicméně na vznesení obvinění si musela počkat až do začátku dubna. Saberi dělala reportérku pro několik anglofonních médií včetně britské BBC a to i poté, co jí v Íránu vypršela její novinářská akreditace.
Saberi je potomkem íránských rodičů, kteří emigrovali do Spojených států a má tedy jak íránské, tak americké občanství. To ovšem soud neuznal a prohlásil Saberi za íránskou občanku a podle toho s ní také nakládá. Za špionáž hrozí v Íránu odsouzenému až trest smrti. Jak ukázal loni v listopadu případ obchodníka, který údajně získával vojenské informace ve prospěch Izraele, nejedná se pouze o teoretickou možnost.
Pozorovatelé spíš předpokládali, že se vynesení rozsudku v případu Saberi bude protahovat, protože ho íránský režim bude chtít použít jako politický trumf v jednání se Spojenými státy. To se skutečně ještě může stát, protože advokát novinářky oznámil, že se určitě odvolá. Íránský prezident Ahmadínežád na to v neděli reagoval dopisem v němž požaduje, aby íránské soudy Američance zajistily možnost využítí „veškerých práv k její obhajobě“. Také se nechal slyšet, že rozsudek vynesl „nezávislý“ revoluční soud, a proto by Američané měli jeho rozhodnutí respektovat.
Jak už se několikrát jasně ukázalo, cizinci – a zvláště pak novináři – nemají v Íránu na růžích ustláno. O tom se v roce 2004 přesvědčila například kanadská fotografka Zahra Kazemi, která byla ubita při vyšetřování nebo takřka sedmdesátiletá americká profesorka Haleh Esfandiari, zadržovaná íránskými úřady po několik měsíců.
Tento rozsudek i další provokace v podobě včerejšího protižidovského vystoupení prezidenta Ahmadínežáda na konferenci v Ženevě přichází v době, kdy se nová americká administrativa snaží navázat přímé rozhovory s Íránem, na něž předchozí Bushova vláda nehodlala přistoupit bez předchozí zastavení obohacování uranu.
