inzerce
Souvislosti:
Státy východní a střední Evropy jsou pro eurozónu hlavními obchodními a finančními partnery. Roční přebytek platební bilance se zeměmi eurozóny je odhadován na 60 miliard eur.
Přes ohromující ekonomický rozvoj v posledních letech tento region stále zaostává za západními průmyslovými sousedy v HDP a finančních službách. Tempo růstu ve východoevropských státech má být podle odhadů kladný, avšak Maďarsko a pobaltské státy se pravděpodobně budou potýkat s recesí.
Snížení poptávky po vývozu, upadající investice a snížený přístup k úvěrům budou mít zřejmě vliv na znatelné zvýšení nezaměstnanosti. Přidávají se i obavy z devalvací.
Mezinárodní měnový fond již doporučil EU, aby poskytla 150 miliard eur na bilaterální pomoc střední a východní Evropě.
Témata:
Christoph Leitl řekl, že EU musí zčtyřnásobit svou finanční pomoc v zemích východní Evropy, aby vyrovnala dlouhodobý vliv Ruska v regionu.
Důležitý záchranný balík by měl pomoci východoevropským státům, nejen členským státům, ale i jejím sousedům, a tak ochránit strategické zájmy Evropy, dodal. „Rusko velice účinně pomáhá východoevropským státům. Chce je pozvednout a tím je k sobě přitáhnout. EU a Rusko soupeří o to, na kterou stranou se východoevropské státy přikloní“, uvedl Leitl.
„Je to zásadní otázka. Je v našem dlouhodobém zájmu projevit solidaritu s našimi sousedy“, dodal.
Letilova slova zazněla na společné tiskové konferenci Rakouské spolkové hospodářské komory a Polské obchodní komory, kde byl představen navrhovaný ozdravný plán pro východní Evropu.
Tento balík, který je podobný návrhům rakouské vlády, naléhá na EU, aby zvýšila svou pomoc ve východní Evropě z 25 miliard eur na 100 miliard eur a výrazně tak navýší bilanci plateb určených na pomoc tomuto regionu.
Podle Leitla by 50 miliard eur z této pomoci mělo být dostupných pro státy zapojených do Evropské politiky sousedství (ENP) a pro státy, jež mají před vstupem, neboť stabilizace těchto zemí je pro EU strategicky významná.
„Východoevropské země byly zasaženy hůře než některé stabilní západní ekonomiky. Je naši zodpovědností společně se postarat o slabší dítě“, uvedl Leitl.
„Východ nabízí Evropě nejlepší možnost dlouhodobého růstu. Navzájem se potřebujeme a to znamená solidaritu. Znamená to také neprodleně vytvořit finanční záchranný balíček“, dodal.
Zároveň vyzval pobaltské státy a členské státy jihovýchodní Evropy, aby následovaly model balíčků na pomoc bankám zavedených vládami západní Evropy.
Má-li se do východní Evropy vrátit stability, spolupráce mezi zeměmi je klíčová, dodal.
Navrhovaný balíček:
- Navýšení bilance plateb určených na pomoc regionu z 25 miliard eur na 100 miliard eur. Peníze by mohly pocházet z mezinárodních finančních trhů a poté být zapůjčeny státům střední a východní Evropy.
- 50 miliard eur by mělo být k dispozici státům zapojených do ENP a státům, které mají před vstupem.
- Finanční prostředky by měly být použity na finanční záchranné balíčky a plány hospodářské obnovy.
- Evropské strukturální fondy by přechodně měly zvýšit míru spolufinancování z 80% na 100% pro projekty infrastruktury. To by mělo urychlit investice a pomoci členským státům s problémy s rozpočtem.
- Evropská centrální banka má pokračovat ve snižování úrokových sazeb.
- Evropská investiční banka by měla zvýšit úvěrové prostředky pro SME ve východní Evropě a podpořit tím investice.
Stanoviska:
Andrzej Arendarski, předseda Polské obchodní komory, řekl, že polští představitelé udělali velikou chybu, když tento rok nenásledovali Slovensko do eurozóny.
„Nyní máme veliký problém s nestabilitou naši měny. Je nutné chovat se solidárně, abychom přesvědčili nečlenské státy, aby zavedly více deregulace a vyhnuli se zavádění protekcionismu. Je velmi důležité přesvědčit ECOFIN, aby zvýšil danou pomoc“, řekl Arendarski.
„Méně bariér a zavádění reforem patří mezi dlouhodobé zájmy EU ve východní Evropě.“ pokračoval Arendarski a vyzval východoevropské členské státy, které ještě nepředstavily své stimulační balíčky, aby spolupracovaly na řadě koordinačních opatření.
