inzerce
Herman van Rompuy, nový stálý předseda Rady, také požádal hlavy členských států, aby projednali situaci na neformálním summitu 11. února.
Mimořádné setkání ministrů se již minulé pondělí usneslo poskytnout postižené karibské zemi humanitární pomoc ve výši 92 miliony eur. Tato částka značně navýšila původní závazek Komise v hodnotě 30 milionů eur.
Dále uvolnila Unie 100 milionů eur na nehumanitární pomoc, především na obnovu vládních struktur a institucí, které byly 12. ledna zcela ochromeny zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy škály, nejsilnějším od roku 1770.
Epicentrum zemětřesení se nacházelo deset kilometrů od dvoumilionového hlavního města Port-au-Prince. Počet obětí katastrofy, která zasáhla vůbec nejchudší zemi na západní polokouli, se zatím odhaduje na 300 tisíc. Eurokomisař pro humanitární pomoc Karel de Gucht přiletěl na Haiti 21. ledna a Vysoká představitelka Unie pro zahraničí Catherine Ashton se ve stejný den ve Washingtonu setkala s americkou ministryní zahraničních věcí Hilary Clinton.
Během následujících dvou dnů ministři prodiskutují zapojení jednotek vojenské policie pod taktovkou OSN. Zatím není jasné, zda budou vyslány Evropské policejní síly, které sídlí v Itálii, nebo zda jednotlivé členské země vyšlou jednotky vojenské policie mimo tento rámec, prohlásili diplomaté.
Evropské policejní síly tvoří jednotky ze šesti členských států – Francie, Itálie, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Rumunska. Některé země, jako například Velká Británie, žádnými takovými silami nedisponují a pomoci se nezúčastní.
Televizní reportáže vyvolávají dojem, že americké jednotky v boji s přírodní katastrofou nahrazují haitskou vládu. Francouzští novináři ale tvrdí, že americká vláda, která v současnosti řídí provoz na letišti v Port-au-Prince, uděluje povolení k přistání přednostně vlastním letadlům. Zpravodajové také uvádějí, že si haitští občané stěžují, že velmoci jako USA, Francie či Kanada zneužívají situace a soutěží o vliv a mezinárodní prestiž.
Spory mezi institucemi EU
V posledních dnech se na hlavu Vysoké představitelky EU pro zahraniční Catherine Ashton snesla vlna kritiky za to, že necestovala do postižené země. Přestože je její diplomatická služba teprve v zárodku, již se objevují pochybnosti, zda bylo zřízení funkce šéfa Unie pro zahraniční věci, který má podobný význam jako Hilary Clinton v USA, správným krokem.
Velvyslanec jednoho z větších členských států však v rozhovoru řekl novinářům, že by se mělo jednat především o tom, jak zajistit pomoc obětem, a ne diskutovat o institucionálních otázkách.
„Podstatná je pomoc obětem, nikoliv teoretické diskuze. Jsme ve stavu pohotovosti,“ řekl velvyslanec. Zároveň dodal, že chvíli potrvá, než budou instituce EU skutečně fungovat podle Lisabonské smlouvy a že Ashton nebyla dosud ani potvrzena ve své funkci. K tomu by mělo dojít 9. února na půdě Parlamentu, který bude hlasovat o Barrosově Komisi.
„Evropská diplomatická služba? Ta zatím neexistuje, čeká se na schválení návrhu, které by mohlo přijít do konce dubna, což je už velmi brzy.“
Diplomat také podotkl, že reakce EU na krizi podobné té na Haiti by měla vzniknout na základě součinnosti ministrů z celé sedmadvacítky s Catherine Ashton.
„Plně chápu politický postoj, který velí, že by se měla Unie nějak prezentovat, ale nejde přeci o to zviditelnit se, ale o to dopravit do země letadla s humanitární pomocí. Buďme aspoň trochu slušní. Prioritou není, aby se v Port-au-Prince předvedl pán X či paní Y, zatraceně,“ vyjádřil se expresivně velvyslanec.
Představitel kabinetu Catherine Ashton řekl v pátek novinářům, že návštěva Vysoké představitelky na Haiti je ve stadiu plánování a konkrétní datum ještě není známo.
