inzerce
Okleštěný přístup k informacím a nesvobodná média v Íránu dohnala ministry zahraničí EU ke společné deklaraci. „EU apeluje na íránské úřady, aby okamžitě přestaly rušit satelitní programy a zrušily cenzuru na internetu. EU je odhodlána zabývat se těmito tématy a jednat tak, aby tato nepřijatelná situace skončila,“ stojí v deklaraci. Společné vyjádření podle expertů ukazuje na to, že Unie je skutečně připravená jednat a dokonce se i uchýlit k jednostranným opatřením nad rámec OSN. K podobnému postupu by mohla EU v budoucnu přistoupit také při uvalování sankcí kvůli íránskému jadernému programu.
OSN již delší dobu uvažuje o dalších sankcích vůči Íránu, avšak hlavní hráči v Radě bezpečnosti se nemohou shodnout na jednotném postupu. Posílení sankcí za íránský jaderný program podporují USA, Velká Británie, Německo a Francie. Proti se staví tradičně Čína a Rusko (EurActiv 12.02.2010). Existuje však také možnost, že by k sankcím přistoupily jen západní země či EU jako celek. Prohlášení ministrů o cenzuře naznačuje, že by jednostranné postupy ze strany Unie v budoucnu nemusely být výjimkou.
Tvrdší postup EU?
Členské státy zatím nespecifikovaly, k jakým krokům by mohly přistoupit, aby cenzuře a rušení satelitních programů jako je například BBC Persia či německá Deutsche Welle zabránily. V minulosti se v souvislosti s problémem hovořilo například o omezeném dovozu některých technických zařízení, která by mohla k cenzuře sloužit. Jisté zatím je, že chce sedmadvacítka problém řešit nejprve na poli Mezinárodní telekomunikační unie. „Je tím nejvhodnějším místem, protože Írán plánuje rozšiřovat svou vlastní síť satelitních kanálů,“ řekl Werner Hoyer, náměstek německého ministra zahraničí.
Tvrdší postup vůči islámské republice a její cenzurní politice navrhuje hlavně Francie, Německo a Británie. Aktivní postup Unie prosazuje i Catherine Ashton, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci. „Írán má jasné povinnosti a my doufáme, že se podle nich zachová,“ prohlásil mluvčí Ashton.
Írán je navíc signatářem mezinárodní konvence o nezasahování do elektronické komunikace. Zásady této dohody, kterou země uzavřely s vysílateli, porušil Írán loni v létě během protestů po prezidentských volbách. Státní úřady tehdy zakročily proti mnoha webovým stránkám včetně blogů, zpravodajských serverů a stránek týkajících se opozičního vůdce Mira Hosseina Mousaviho. Letos 11. února během oslav jednatřicátého výročí islámské revoluce, rušil Írán asi sedmdesát zahraničních rádií a televizí, které vysílají přes Eutelsat. „Vypovídá to o tom, jakou má Írán důvěru ve vlastní občany. Nechce, aby lidé vyslechli důležité informace. Myslím, že je důležité, aby brzy uvolnil rádiové vlny,“ řekl britský ministr zahraničí David Miliband.
Ahmadínežád zakázal opoziční stranu
Minulý týden se objevil Írán na stránkách médií pro změnu proto, že íránská justice zakázala největší reformní stranu v zemi, Frontu účasti na islámském Íránu. Ve vedení zakázané strany figuruje i Mohammad Chatámí, bývalý prezident, který vyjádřil podporu opozičním kandidátům v loňských prezidentských volbách, v nichž však zvítězil současný prezident Mahmúd Ahmadínežád. Politické uskupení dostalo od státu „červenou“ před výroční schůzí, která se měla uskutečnit 11. března. Fronta pak na webu jiného opozičního hnutí uveřejnila prohlášení, kde píše: „Je to ilegální čin a zjevný příklad odpírání základních práv občanům.“
Íránská policie v březnu upozornila, že zatkne kohokoliv, kdo by se pokusil oživovat protesty, které od loňských červnových prezidentských voleb propukají při každé příležitosti. Během nepokojů již bylo uvězněno několik set lidí. (EurActiv 22.06.2009)
