inzerce
Volby v Bosně a Hercegovině, které proběhly tuto neděli, byly Západem bedlivě sledovány. Předvolební kampaň byla totiž plná nacionalistických hesel, které ještě zvýšily napětí v multietnickém státě, který je od skončení války v první polovině devadesátých let tvořen dvěma územními celky – Republikou srbskou a muslimsko-chorvatskou federaci Bosny a Hercegoviny.
Nastíněné uspořádání vychází z tzv. Daytonské mírové dohody, jež se opírá o princip etnicity, která garantuje rovnováhu národnostního zastoupení ve všech rozhodujících institucích.
Kromě tříčlenného předsednictva, které představuje kolektivní vládnoucí orgán v zemi, tři miliony oprávněných voličů vybíralo i 42 zástupců do ústředního bosenského parlamentu a také do regionálních institucí. Výsledky těchto voleb ale nejsou zatím známy.
Svítá naděje?
Podle předběžných výsledků voleb do předsednictva, které dnes zveřejnila ústřední volební komise, do čela státu usedne Muslim Bakir Izetbegović, Chorvat Željko Komšić a Srb Nebojša Radmanović.
„Chystáme se stabilizovat situaci v Bosně a přinést tak lepší budoucnost našim občanům,“ uvedl pro Reuters Television Bakir Izetbegović, syn bývalého prezidenta Aliji Izetbegoviće. „Mám tím na mysli lepší podmínky pro rozvoj ekonomiky a zaměstnanosti,“ doplnil.
Jak uvedla agentura AFP, bosenští voliči si od voleb slibují právě politickou i ekonomickou stabilizaci své země a její pokračovaní na cestě do Evropské unie. Politická situace se Bosně dostala do slepé uličky po volbách, které proběhly v roce 2006 a v nichž zvítězily národnostně orientované strany.
Země, která stejně jako její západobalkánští sousedé aspiruje na členství v Evropské unii, musí provést nezbytné politické reformy.
Průzkum veřejného mínění, který byl proveden nedávno, ukázal, že 90 % dotázaných obyvatel Bosny je členství své země v EU nakloněno.
