inzerce
Impulsem pro unijní apel byla smrt pěti Íránců, kteří byli tuto neděli oběšeni rovněž kvůli nepřátelství k Bohu. Catherine Ashton prohlásila, že Unie podobné právní kroky „silně odsuzuje“ a vyzvala Teherán, aby pro Kurdy odsouzené k smrti, „zvážil alternativní rozsudek“.
Jen málokteré provinění je v Íránu pokládáno za těžší než tzv. „mohareb“, čili boj proti Bohu nebo nepřátelství k Bohu. Na provinilce čekají podle islámského práva šaría léta vězení nebo dokonce smrti oběšením.
Právě obvinění z nepřátelství k Bohu začal současný íránský režim zneužívat proti lidem, kteří proti němu v ulicích protestují. Podle islámské tradice je „mohareb“ spáchán v případě, kdy někdo bojuje se zbraní v ruce proti Bohu či prorokovi.
Íránská republika v čele s prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem však praktikuje odlišnou interpretaci. Tvrdí, že „mohareb“ je někdo, kdo bojuje proti jejímu systému. Je to tudíž i ten, kdo se účastní protivládních protestů.
Podle informací íránských médií jsou dvěma odsouzenými 28letý Hossein Khezri a 27letá Zeynab Jalalian, kteří oba náleží ke kurdské národnostní menšině. Za jejich „nepřátelstvím k Bohu“ ve skutečnosti stojí členství ve Straně svobodného života Kurdistánu (Party for Free Life of Kurdistan). Oba mladí lidé nyní čekají na popravu ve vězení.
Mezi pěti lidmi oběšenými tuto neděli byla i kurdská žena, jež měla podle íránské prokuratury útočit na vládní úřady a plynovod vedoucí do Turecka.
„Evropská unie silně odsuzuje popravy Farzada Kamangara, Aliho Haydariana, Farhada Vakiliho, Mehdiho Eslamiana a Shirin Alamhouli, které se v odehrály 9. května v íránské věznici Evin,“ stojí v prohlášení Catherine Ashton. „EU velmi znepokojují rozsudky smrti, které Írán používá proti členům menšin a lidem protestujícím proti vládě,“ zdůraznila Ashton.
Podle údajů agentury AFP se íránský režim za letošní rok „zbavil“ již 61 osob. Za celý loňský rok bylo popraveno dokonce 270 občanů, většinou kvůli povolebním demonstracím.
„Chystá se soud s dalšími osmdesáti lidmi,“ upozornil íránský novinář Mohammad Rézá Kázemí, který o trestu smrti v Íránu natočil dokumentární film, s nímž přijel do Prahy na filmový festival Jeden svět 2010.
Írán tvrdí, že je trest smrti nezbytným nástrojem k udržení veřejné bezpečnosti a že po něm sahá jen po důkladném soudním procesu. Ashton jménem EU vyzvala íránské představitele, aby „v případě rozsudků smrti respektovali alespoň minimální právní standardy“.
V zemi se dodnes vykonávají drastické způsoby popravy, včetně smrti ukamenováním. Režim však takové případy tají, a to jak před světem, tak před vlastními občany. Někteří soudci dokonce k takové smrti odmítají odsuzovat. Ukamenování nejčastěji hrozí nevěrným manželkám.
