inzerce
Souvislosti:
Island schválil podání přihlášky na členství v EU 16. července 2009. V ten samý den jeho parlament podpořil vládní plán na zahájení přístupových jednání se sedmadvacítkou (EurActiv 24.7.2009).
Island si od svého členství v EU slibuje především zlepšení ekonomiky země. Ta byla v loňském roce silně zasažena hospodářskou krizí a přinutila severskou zemi přijmout od Mezinárodního měnového fondu (MMF) finanční pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů.
Podle islandské vlády budou přístupová jednání dokončena na konci příštího roku (EurActiv 20.7.2009). Vstup Islandu do EU bude předmětem jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí, které se uskuteční 27. července.
Témata:
Podle zdrojů z diplomatického prostředí, kteří se svěřili EurActivu, je téměř jisté, že ministři zahraničí islandskou přihlášku předají členům Komise a požádají je o vyjádření. To vznikne na základě odpovědí kandidátské země na sérii podrobných otázek formou dotazníku. Procedura tak po podání oficiální přihlášky 16. července pokračuje dalším krokem, který bude ve srovnání s jinou kandidátskou zemí zahájen mnohem rychleji.
Ve středu 22. července evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn předal dotazník další z uchazečských zemí - Černé Hoře. Dokument obsahoval více než dva tisíce otázek. Černá Hora o své členství v EU požádala 15. prosince 2008, avšak Rada ministrů na názor komisařů nijak nespěchala – oslovila je až 23. dubna následujícího roku.
Albánie, která o členství v sedmadvacítce rovněž usiluje, podala přihlášku v dubnu letošního roku, avšak dotazník Komise ještě neobdržela.
Dosud nejrychleji se ke způsobilosti kandidátské země Komise vyjádřila do 14 měsíců. To však nebude případ Islandu. Švédské předsednictví totiž usiluje o to, aby byla celá procedura uzavřena ještě v době, kdy bude Stockholm stát v čele EU. Zahájení přístupových jednání by tak mohlo odstartovat začátkem roku 2010.
Velvyslanec nejmenované velké členské země EU se však EurActivu svěřil, že by byl velice překvapen, kdyby Komise byla se svým vyjádřením hotova před koncem letošního roku. Jiný diplomat se zase obává, že nezvykle zrychlený přístupový proces by mohl vyslat negativní signál uchazečským zemím ze západního Balkánu.
Jiný velvyslanec, který si nepřál být jmenován, se domnívá, že důvodem pro odklad v případě Albánie, jsou blížící se volby v Německu. Hlavní německé politické strany si totiž nepřejí, aby se rozšiřování Evropské unie stalo hlavním volebním tématem.
Francie k celé záležitosti zaujala mnohem tvrdší postoj. Další rozšíření EU by podle francouzské vlády měla ustat do té doby, než bude znám osud Lisabonské smlouvy.
Bankovnictví a rybolov jako možná jablka sváru
Islandská cesta do EU nebude rozhodně jednoduchá. Nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen v nedávné době totiž prohlásil, že jeho země bude vstup severoevropského ostrova do EU blokovat, pakliže se Rejkjavík nepostará o odškodnění Nizozemců, kteří utrpěli bankrotem islandské banky Icesave.
Záležitostí by se měla ve svém vyjádření zabývat i Evropská komise. Podle sdělení z diplomatických zdrojů, které má EurActiv k dispozici, by Nizozemsko ani Velká Británie, jejíž občané byly krachem banky rovněž zasaženi, neměly v této fázi jednání proti Islandu vystupovat.
Další překážku by mohla představovat otázka rybolovu, která by podle diplomatů mohla Islandu cestu do EU velmi znepříjemnit. Je totiž známo, že Island nesouhlasí s nastavením společné evropské rybolovné politiky. Rybolov představuje téměř polovinu islandského vývozu a tvoří 10% jeho HDP.
Spor o Gruzii
Dalším projednávaným tématem na schůzce 27 ministrů zahraničních věcí bude pravděpodobně Gruzie. Ministři mají totiž v plánu prodloužit mandát evropské pozorovací mise v Gruzii, která byla zřízena v září 2008 s cílem monitorovat hranice separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie (EurActiv 16.9.2008), o dalších 12 měsíců. Hůře se však shodnou na tom, zda povolí účast pozorovatelům z USA.
Spojené státy a Turecko, a údajně i Kanada s Ukrajinou, se netají svými záměry vyslat své pozorovatele do mise EU. Některé evropské země, které pěstují tradiční vztahy s Ruskem, však s účastí neevropských jednotek v misi nesouhlasí. Podle některých diplomatů se obávají negativních dopadů právě na vzájemné vztahy EU s Moskvou.
Na druhou stranu Velká Británie, Německo a Francie by nabídku účasti amerického personálu v misi uvítaly. Podle slov francouzského diplomata je však zatím předčasné na podobné téma spekulovat. Paříž žádné oficiální stanovisko nevydala, řekl. 
