inzerce
Komise představila návrh Východního partnerství v prosinci minulého roku. Měly by do něj být zapojené bývalé sovětské republiky Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Moldávie a Ukrajina. Zatím nejistá je účast Běloruska, v němž vládne autoritativní režim prezidenta Alexandra Lukašenka. USA jej označují za poslední diktaturu v Evropě.
EU podmiňuje účast Běloruska demokratizací režimu. V říjnu 2008 se EU rozhodla zmírnit sankce uvalené na Bělorusko a v polovině dubna bude muset zvážit, zda zcela zruší nebo prodlouží zákaz cestování na území EU pro Lukašenka a další představitele Běloruska. Zdá se proto, že se Bělorusko stane pro EU testem jednoty. Na jedné straně by případné utužení sankcí mohlo znamenat opětovný příklon Minsku k Moskvě a na straně druhé není jasné zda se EU na společném postoji k Bělorusku shodne.
Podle předsedy GAERC a českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je otázka pozvání Lukašenka na zahajovací summit Východního partnerství otevřená a záleží na tom, jak se běloruský prezident „bude chovat a jaký bude v příští době vývoj v Bělorusku samotném.“ Situaci by zkomplikovalo případné běloruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.
Uskutečnění Východního partnerství je v životním zájmu Unie, říká komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner. Podle komisařky mají problémy ve východní Evropě přímý dopad na situaci v EU. Komise proto navrhuje v souvislosti se zhoršujícíc se situací v těchto státech v důsledku světové hospodářské krize zvýšení částky, které budou moci státy zapojené do Východního partnerství k dispozici, téměř o polovinu na 600 milionů eur.
Ministři zahraničí se na bruselském jednání shodli, že by z debat v rámci Východního partnerství nemělo být vyloučeno Turecko ani Rusko. Informoval o tom francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga by se mohly obě země jednání zúčastnit jak třetí strana. 
