inzerce
EU uvalila sankce na autoritativní režim prezidenta Alexandra Lukašenka v Bělorusku před dvěma lety. Tehdy byl opětovně zvolen Lukašenko prezidentem, ale volby neproběhly v souladu s mezinárodními pravidly. Lukašenko spolu s dalšími čelnými představiteli nemůže cestovat na území EU. Zároveň byla zmrazena konta některých osob úzce spojených s jeho vládou.
V létě však byli propuštěni na svobodu poslední političtí vězni včetně vedoucího představitele opozice Aljaksandra Kozulina. EU toto gesto hodnotí velmi pozitivně, nicméně ministři zahraničí se rozhodli vyčkat parlamentních voleb, které se v Bělorusku uskuteční na konci září, před přehodnocením EU postoje k Bělorusku. Pokud parlamentní volby proběhnou v souladu s demokratickými zvyklostmi, budou ministři na svém dalším pravidelném setkání v říjnu zvažovat další postup.
Bělorusko zatím neuznalo nezávislost gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie navzdory svým úzkým vazbám na Rusko. V této souvislosti vicepremiér ČR pro evropské záležitosti Alexandr Vondra řekl: „Účel je myslím jasný. V tom aktuálním vývoji kolem Gruzie, si myslím, že všichni mají zájem na tom, aby Bělorusko nebylo nějakým způsobem posíláno do chřtánu svého východního souseda (Rusko).“
EU v současné době také zvažuje uvolnění sankcí proti Zimbabwe. Autoritativní prezident Robert Mugabe totiž v pondělí 15. září podepsal historickou dohodu o podílu opozice na moci s jejím lídrem Morganem Tsvangiraiem. EU původně měla v úmyslu naopak sankce přitvrdit. Ve společném prohlášení ministrů zahraničí všech 27 členských států se píše, že EU bude pečlivě sledovat dodržování dohody zvláště pokud jde o okamžité zastavení všech forem násilí a zastrašování.
Britský ministr zahraničí David Miliband k tomu řekl: „Všechny diskuse o sankcích jsme více či méně zastavili, dokud se neseznámíme s detaily dohody a neuvidíme výsledky jejího uvedení do praxe.“
