Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Imigraci by se měly programově věnovat i umírněné strany, míní odborníci


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Andy Newson.

18.06.2013
Extremistické politické strany získávají na síle souběžně s tím, jak se hospodářská situace v EU podepisuje na zaměstnanosti přistěhovalců. Hlavní politické strany přitom podle expertů na extremismus obvykle pouze reagují, ačkoliv by namísto toho mohly samy iniciativně vysvětlovat, proč je tolerance mezi obyvateli žádoucí.

inzerce

Přetrvávající ekonomická stagnace v zemích Evropské unie má kromě místního obyvatelstva důsledky i pro přistěhovalce – i oni čelí riziku ztráty práce a navíc jsou nuceny čelit sílícím extremistickým hnutím. O tom, jak lze současným výzvám souvisejícím s imigrací v EU čelit na politické úrovni, hovořili účastníci mezinárodní expertní debaty organizované think-tankem Evropské hodnoty

Odborníci se shodují, že problémy, které v souvislosti s migrací přirozeně vznikají,  se nevyplatí přehlížet. „Nelze doufat, že by populistické strany časem odumřely, protože se s nimi nebudete bavit,“ upozornil Shahamak Rezaei z Roskildské univerzity. Naopak příklad Dánska podle něj dosvědčuje, že je tomu přesně naopak. „Když vládní sociální demokracie protiimigrační Pokrokovou stranu a její argumenty ignorovala, její preference vzrostly,“ dodal.  

Podobné závěry přinesl i výzkumný projekt „Defining Responses to Rise of Extremism in Europe“, který se realizuje za podpory nadace Open Society Foundations. V jeho rámci byly sledovány a porovnávány výroky o imigraci ze strany zástupců politických stran ve čtyřech zemích EU – České republice, Dánsku, Maďarsku a Rakousku. 

„Obecně platí, že extremistické strany jsou mnohem přesnější v definování svého programu, než umírnění politici,“ zdůraznil jeden z poznatků projektu Radko Hokovský z think-tanku Evropské hodnoty. Hlavní politické strany podle něj jen minimálně vysvětlují, proč je správná stávající liberálnější imigrační politika, kterou většinou prosazují. Zato populisté se důrazně argumentovat nebojí - většinová politická reprezentace pak na jimi nastolená témata obvykle jen odpovídá. 

Populismus na vzestupu 

Česká republika je prý mezi sledovanými státy výjimečná tím, že témata národnostních menšin, imigrantů a jejich integrace nejsou chápána na nejvyšší politické úrovni jako klíčová. Což neplatí jen o programech hlavních politických stran, ale souvisí to i s tím, že v parlamentu není zastoupena extremistická strana, která by měla vůli a potenciál témata imigrační politiky nastolit.

Jak ale upozornila Sarah De Lange z Amsterodamské univerzity, před několika lety byla podobná situace i v Nizozemsku. To se přitom dnes v médiích často skloňuje v souvislosti s vlivnou a populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v loňských parlamentních volbách získala přes 15 % hlasů.

„Nizozemsko bylo po staletí známo svou tolerancí vůči menšinám,“ uvedla De Lange. Situace se změnila až v roce 2002, kdy byl při politické kampani zavražděn populistický lídr Pim Fortuyn. To vedlo k popularitě jeho strany u voličů, která sice dlouho nevydržela, ale v druhé polovině desetiletí byla nahrazena vzestupem PVV. 

„V devadesátých letech byl zájem o témata migrace minimální,“ řekla De Lange. Změnu ale podle ní přinesla hospodářská krize. Ekonomické aspekty přitom považuje za rozhodující i Shahamak Rezaei z dánské univerzity. 

„Co imigranty zajímá? Nikoliv imigrační politika, ale socioekonomické podmínky,“ řekl Rezaei. Je podle něj chybou při hodnocení problémů spojených s imigrací dávat větší význam domnělým náboženským či kulturním zájmům, než základní lidské snaze vést důstojný život. 

„Když se na otázku imigrace podíváme z hlediska ekonomiky, možná spíše porozumíme, kde se rodí nedostatky a radikalismus,“ navrhl Rezaei. Ten  prý pochází z obou stran – většinové i menšinové společnosti. 

Jeden ze zásadních problémů podle něj je, že imigranti oproti většinové populaci obvykle pracují v sektorech, které bývají nejvíce zasaženy při hospodářském úpadku. Když kvůli tomu přijdou o práci, snadno se stávají terčem nespokojené části majoritní společnosti, která argumentuje tím, že nezaměstnaní imigranti zatěžují stát. 

Řešením je mluvení? 

Jak může ale v době hospodářského útlumu, který tímto způsobem přispívá k protiimigračním náladám, reagovat politická reprezentace z řad neextremistických stran? Jak řekl Bernhard Perchinig z Univerity Salzburg, neměli bychom zapomínat ani na instituce.

„Otázku imigrantů obvykle řeší ministerstva vnitra a s nimi i policie,“ uvedl Perchinig. „Jeden z pravděpodobných trendů je ale přesouvání celého problému mimo bezpečnostní agendu státu,“ řekl Perchinig. Podle něj je možné, že se v Rakousku po dalších volbách odštěpí od ministerstva vnitra zvláštní rezort, který se bude věnovat otázkám rodiny, genderu a imigrace. To by znamenalo přinejmenším změnu v symbolické rovině, jak je státem imigrace vnímána.

Analytik Hokovský zdůrazňuje, že záleží na tom, kdo si téma menšin, přistěhovalců a jejich integrace bere za prioritu. Hlavní politické strany by v tomto ohledu měly samy být aktivnější. Dnes se spíše jen brání impulsům, které přicházejí od populistů.

„Například by strany mohly říkat ‚Jsme Evropané, a proto k našim hodnotám patří úcta cizincům.‘ To se ale neděje,“ prohlásil Hokovský. Sarah De Lange nicméně poukazuje na to, že takový přístup má zásadní úskalí v zemích, kde populistické strany výraznějšího zastoupení v parlamentu již dosáhly.

„Pro sociálnědemokratické či liberální strany je obtížné vytvořit vizi o multikulturní společnosti,“ řekla. Pokud již v parlamentu znějí názory extremistů, tak i umírněné strany podle ní opět působí spíše nepřesvědčivě, jako by kopírovaly otázky, kterým se již věnují populisté.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top