inzerce
Minulý týden vyzvalo všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie spolu s Německem Írán, aby se vrátil k jednacímu stolu. Apel světových velmocí přišel v předvečer očekávaného oznámení Íránu o dokončení další továrny pro výrobu obohaceného uranu. A to skutečně přišlo.
„Írán dnes prakticky dokázal, že jeho proces výroby jaderného paliva je ukončen a přerušení obohacování uranu přirozeně nemůže být předmětem diskuse s Íránem,“ řekl podle agentury Reuters šéf íránské komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Alladín Burúdžerdí.
Nově dokončená továrna by měla zásobovat palivem jednak „těžkovodní“ jaderný reaktor v Aráku, s jehož dokončením se počítá do tří let, další plánovaná zařízení i stávající atomovou elektrárnu v Búšehru.
Analytici se vesměs shodují, že Írán si oznámením o dokončení zařízení na výrobu jaderného paliva snaží získat silnější pozici pro nadcházející vyjednávání, což nepřímo potvrdily i íránské zdroje, podle nichž je třeba, aby se postoj západu změnil na „trochu realističtější“. Světové mocnosti se dlouhodobě obávají, že jaderné ambice Íránu nesouvisí pouze s „mírovými účely“ (jak soustavně tvrdí jeho představitelé) a obviňují ho z vývoje jaderné bomby. Jednání zatím kromě sankcí OSN a Unie, které však nemají požadovaný efekt, nepřinesla hmatatelný výsledek.
To by v následujících měsících rád změnil nový americký prezident Barack Obama. „Podle některých lidí nemůže být šíření jaderných zbraní zastaveno. Když budeme mít za to, že šíření je nevyhnutelné, určitým způsobem tím říkáme, že i jejich použití je nevyhnutelné. Naší ambicí je vytvořit svět bez jaderných zbraní,“ řekl Obama při nedávné návštěvě Prahy.
Reakce na předběžnou dohodu o pokračování rozhovorů s Íránem, kterou zprostředkoval zástupce EU pro zahraničně-politické otázky Javier Solana, jsou zatím z druhého břehu Atlantiku obezřetné. Čeká se na oficiální reakci Íránu na výzvu velmocí.
Všeobecně se nicméně očekává, že Spojené státy, i přes pokračující neústupnost v konečném cíli jednání s Íránem – tedy zastavení obohacování uranu, trochu sleví z tvrdého postoje předcházející Bushovy administrativy. USA se totiž pravděpodobně budou aktivně podílet na dialogu s Íránem i bez předchozího odstavení centrifug na výrobu paliva, což Bush striktně odmítal.
