inzerce
„Já absolutně souhlasím s tím, abychom měli co možná největší energetickou efektivitu. A všechna opatření, která tomu mohou pomoci, považuji za užitečná,“ řekl český prezident a dodal: „S čím nesouhlasím, je jednoduše zakazovat využívání některých (druhů) energií.“ Podle Václava Klause představovaly klimatické změny „jedno z osmi až deseti témat“ a diskuse o nich nešla „příliš do hloubky“ - zaměřila se především na zlepšování energetické účinnosti.
I když Klaus opět neopomněl novinářům zdůraznit, že na na globální oteplování nevěří (natož aby ho způsoboval člověk), oficiální závěr jednání s Japonskem v „troikovém“ formátu (tedy za účasti zástupců předsednictví, Parlamentu i Rady) je jednoznačný: Unie bude s Japonskem úzce spolupracovat na tvorbě dokumentu, který nahradí Kjótský protokol. Podle japonského premiéra Taró Asa si nelze novou dohodu představit bez účasti hlavních emitentů skleníkových plynů jako jsou Čína nebo USA.
Český premiér Mirek Topolánek se sešel k rozhovoru s japonskou delegací už v neděli a dohodl se s ní na tom, že Česko bude zavádět japonské technologie zaměřené na energetické úspory a ochranu životního prostředí a Japonsko od nás na oplátku koupí přebytečné emisní povolenky. „Pokud pro někoho klimatické změny znamenají hrozbu, my chceme, aby pro nás znamenaly obchodní příležitost,“ prohlásil po jednání premiér v demisi.
Česko s Japonskem podepsalo v březnu dohodu o prodeji 40 milionů tun emisních povolenek asi za cenu 10 miliard korun (přesná částka zůstává nadále důvěrná), protože se mu povedlo snížit exhalace skleníkových plynů více, než požaduje Kjótský protokol. Přebytky (do roku 2012 v celkové výši asi 140 milionů tun CO2) tak může prodávat dalším státům anebo – od letošního podzimu – i soukromým společnostem.
S investicemi utržených peněz do zavádění ekologických opatření (např. v programu Zelená úsporám) však nesouhlasí čeští průmyslníci. Podle Jaroslava Míla, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, české podniky do odsíření a dalších ekologických projektů investovaly „stovky miliard“ korun, a proto je nespravedlivé, aby se jim z nich nevrátila ani koruna (průmyslníci navrhují přesměrovat peníze na vědu a výzkum). Zástupci dosluhujícího kabinetu ale označují změny v plánech za nepravděpodobné.
Další globální hrozby
Schůzka Unie a Japonska se samozřejmě nemohla nevěnovat ani dalším aktuálním světovým problémům. Politici se shodli, že je nutné pokračovat v protikrizových opatřeních dohodnutých na summitu G20 v Londýně. Japonci kladou důraz především na volný obchod, který je pro ně – jako exportní velmoc – životně důležitý.
Na Pražském hradě se včera jednalo také o bezpečnostní hrozbách – Afghánistánu, Íránu, Somálsku a především Severní Koreji. Ta v poslední době spustila sérii provokací vrcholících testem nové balistické rakety. Japonsko nemá ale obavy jen z raket, ale také z možné vlny uprchlíků, která by ho mohla zasáhnou po případném pádu režimu nemocného korejského vůdce Kim Čong-ila. Pomoci s odzbrojením Koreje nebo Íránu musí podle japonského premiéra soustavný tlak mezinárodního společenství.
