inzerce
Souvislosti a témata
Východní partnerství je novou iniciativou v rámci Evropské politiky sousedství a vztahuje se na země bývalého sovětského svazu. Možnost zapojit se do něj budou mít Arménie, Azerbajdžán, Gruzie, Moldávie, Ukrajina a Bělorusko. Míra zapojení posledně jmenované země bude záviset na demokratizaci režimu, jehož vedoucí postavou je autoritativní prezident Alexander Lukašenko.
Iniciativa Východního partnerství reflektuje změny, které se odehrály v regionu od pádu komunismu. Země této oblasti se dostaly do geografické blízkosti EU díky postupnému rozšíření Unie a přiblížily se EU také politicky i hospodářsky zvláště díky reformám, k nimž mnohdy dala impuls právě Evropská politika sousedství.
V kontextu rusko-gruzínského konfliktu na zvláštním summitu EU 1. září vyzvaly hlavy členských států a vlád Komisi k tomu, aby práci na návrhu Východního partnerství urychlila. Komise skutečně sdělení představila dříve, než bylo původně plánováno. Je životním zájmem EU, aby tento region byl hospodářsky rozvinutý a politicky stabilní i vzhledem k jeho strategické důležitosti z hlediska energetiky a dopravy energetických surovin do EU.
Východní partnerství dává zemím bývalého sovětského svazu perspektivu uzavření asociačních dohod nové generace, v jejichž rámci se budou moci více integrovat do unijních struktur. Podle Komise by mělo docházet k hlubší bilaterální spolupráci EU s těmito státy, nicméně důraz je kladen také na mnohostrannou spolupráci států zapojených do Východního partnerství. K novým bodům, které iniciativa přináší, patří mimo jiné:
· Programy na zlepšení správní kapacity partnerů
· Integrace do ekonomiky EU, která reflektuje individuální stav ekonomik
· Podpora vzájemné spolupráce partnerů
· Uzavření „paktů o mobilitě a bezpečnosti“, které umožní například snadnější cestování do EU nebo efektivnější boj proti korupci
· Posílení energetické bezpečnosti
· Vytvoření čtyř mnohostranných politických platforem (pro demokracii, správu a stabilitu; pro hospodářskou integraci a sblížení s politikami EU; energetická bezpečnost; mezilidské kontakty)
Stanoviska
Předseda Komise José Manuel Barroso k Východnímu partnerství řekl: „Pouze s pevnou politickou vůlí a závazkem na obou stranách dosáhne Východní partnerství svých cílů, kterými je politické přidružení a hospodářská integrace…. Je třeba více investovat do vzájemné stability a prosperity.“
Komisařka pro vnější vztahy a Evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldner o nové iniciativě řekla: „Dozrál čas na otevření nové kapitoly ve vztazích s našimi východními sousedy. Bezpečnost a stabilitu EU ovlivňují události, ke kterým dochází ve východní Evropě a jižním Kavkaze. Naše politika vůči těmto zemím by měla být aktivní a jednoznačná.
Velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová ČTK řekla: „Česká republika podporuje silný a ambiciózní plán partnerství, který rozšíří vazby EU s východními sousedy.“ Česká republika patří k těm členským státům, které vznik Východního partnerství dlouhodobě podporují.
Předseda Výboru pro zahraniční záležitosti EP Jacek Saryusz-Wolski (EPP-ED) iniciativu Komise schvaluje: „Věřím, že sdělení Komise je dobrým začátkem pro vytvoření efektivního Východního partnerství. Doufejme, že práce na jeho finální verzi povede a úspěšně dokončí české předsednictví, které je jeho velkým obhájcem, aby se švédské předsednictví mohlo ve druhé polovině roku 2009 soustředit na implementaci této iniciativy.“
Další kroky
V rámci východního partnerství Komise přislíbila navýšit finanční pomoc těmto státům o 350 milionů eur pro léta 2010 až 2013. Rada bude o Východním partnerství jednat na summitu 11. a12. prosince v Bruselu. K oficiálnímu zahájení Východního partnerství by mohlo dojít na jarním neformálním summitu EU v Praze.
