inzerce
Kosovo vyhlásilo nezávislost 17. února 2008 po tom, co ztroskotala jednání zprostředkovaná EU, USA, Ruskem a OSN mezi Prištinou a Bělehradem o budoucím statutu této dnes již bývalé srbské provincie. Kosovský stát doposud uznalo 54 zemí včetně USA.
EU však nezaujala k jednostrannému vyhlášení jednotný postoj, protože z 27 členských států uznalo samostatné Kosovo jen 22. Mezi státy, které Kosovo neuznaly, najdeme mimo jiné Španělsko, které se obává sílících separatistických tendencí na svém vlastním území. Srbsko odmítá kosovskou nezávislost. Na žádost Srbska bude oprávněnost vyhlášení kosovské nezávislosti přezkoumávat mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Velkým spojencem Bělehradu je v této souvislosti Rusko.
Kosovo se potýká s vysokou mírou korupce a problémem je i více jak padesátiprocentní nezaměstnanost. Hospodářství je zcela závislé na zahraničním kapitálu. Téměř rok je ale bezpečnostní situace v oblasti poměrně stabilní. Na její křehkost však upozorňuje zvláštní vyslanec EU pro Kosovo Pieter Feith, který agentuře AFP řekl: „Situace v Kosovu zůstala v minulém roce poměrně stabilní, ale v posledních dnech jsme měli možnost ověřit si její křehkost.“ Připomněl tak demonstrace z 10. února, kdy v Mitrovici demonstrovaly tisíce Srbů proti nadvládě kosovských Albánců.
V Kosovu působí od prosince minulého roku mise EULEX, jejímiž členy jsou policisté, prokurátoři a soudci. Činnost mise na územích, kde žije srbská menšina, je však podle slov EU diplomata Joosta Lagendijka komplikovaná. „Znamená to, že mise závisí v těchto oblastech na dobré vůli Srbů,“ řekl agentuře AFP Lagendijk. V Kosovu žije asi 100 000 Srbů.
Situací v Kosovu se také 5. února zabýval EP. Europoslanci schválili rezoluci, potvrzující Kosovu evropskou perspektivu a vyzvali členské státy EU, které zatím Kosovo neuznaly, aby tak učinily. 
