inzerce
Včera se v ulicích hlavního města Moldavska Kišiněva sešlo podle oficiálních údajů asi 10, podle informací opozice až 15 tisíc demonstrantů protestujících proti výsledkům nedělních parlamentních voleb, v nichž zvítězila vládnoucí komunistická strana se ziskem 49,9% hlasů (podle oficiálních výsledků). Davy lidí požadovaly přepočítání hlasovacích lístků a vypsání nových „férových“ voleb.
Protest se včera večer zvrhl v násilnosti a rabování; demonstranti úspěšně obsadili část budovy parlamentu a dokonce se dokázali dostat i do prezidentské kanceláře. Mezi nejčastější hesla patřila: „Pryč z komunismem!“ nebo „My chceme Evropu!“. Část demonstrantů také požadovala spojení země s Rumunskem. Policii se za použití slzného plynu podařilo protestující vytlačit z parlamentu až dnes nad ránem. Násilnosti si vyžádaly desítky zraněných a jednu oběť na straně demonstrantů; přes 200 lidí bylo zatčeno.
Moldavský prezident Vladimir Voronin dlouho neotálel a přešel do ofenzivy. V dnešním televizním vystoupení varoval před dalšími násilnostmi a pohrozil použitím síly, kterou zatím nenasadil jen z „obav před krveprolitím“. Kromě opozice z vyvolání protestů obvinil také sousední Rumunsko a vykázal rumunského velvyslance ze země. Během noci a dneška pohraničníci neumožnili vstup do Moldavska několika stovkám osob.
Z Unie i z dalších zemí se ozývají výzvy ke klidu. Okamžité zastavení násilí žádá eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner a podobně se vyjádřilo i české předsednictví.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana připomněl, že mezinárodní pozorovatelé nezjistili během voleb žádné zásadní nedostatky, nicméně úplně vše pravděpodobně neproběhlo podle pravidel. Podle něj je násilí proti vládní budovám „naprosto nepřípustné“, nicméně na druhou stranu mají demonstranti „nepopiratelné právo na poklidný protest“.
Moldavsko bylo až do roku 1944, kdy došlo k jeho násilnému odtržení a připojení ke stalinskému Sovětskému svazu, součástí Rumunska. Prezident Vladimir Voronin je znám svou proruskou rétorikou a chladným vztahem k západnímu sousedovi. Opětovné připojení k Rumunsku odmítli Moldavané v referendu v roce 1994.
Politická situace v Moldavsku je nyní značně nepřehledná. Současný prezident Voronin musí do měsíce složit mandát a znovu už nesmí kandidovat (bylo to jeho druhé období ve funkci). Komunisté nicméně ani po vítězství v parlamentních volbách nebudou mít dostatek poslanců k tomu, aby mohli vybrat z vlastních řad nového kandidáta bez ohledu na opozici.
Moldavsko je jedním ze šesti států zahrnutých do projektu Unie Východní partnerství, který oficiálně „odstartuje“ v Praze 7. května.
V současné chvíli se zdá, že vládní jednotky mají situaci plně pod kontrolou a i přes varování, že do hlavního města směřují demonstranti z venkova, je opakování událostí z noci na dnešek nepravděpodobné.
