inzerce
Rusko-gruzínské vztahy jsou zase o něco chladnější. Ruská generalita totiž minulý týden oznámila, že na území gruzínské separatistické provincie Abcházie, jejíž nezávislost Moskva společně s několika dalšími státy (Venezuela, Nicaragua a Nauru) uznává, rozmístila protiletadlové rakety S-300.
Jak médiím sdělil vrchní velitel ruského letectva generál Alexandr Zelin, „úkolem těchto prostředků protivzdušné obrany není jen chránit území Abcházie a Jižní Osetie, ale také zničit všechny stroje narušující vzdušný prostor, ať už by jejich mise byla jakákoli.“ Není proto divu, že jeho slova (citovaná agenturou ITAR-TASS) znepokojila vládu v Tbilisi.
Podle vicepremiéra gruzínské vlády Temura Jakobišviliho rozhodnutí ruského ministerstva obrany navíc přesahuje i hranice Gruzie. „Tohle se netýká jen Gruzie, ale i dalších hráčů, především NATO. Je jasné, že Rusko používá okupovaná území jako základnu pro něco většího, než je jen útok na Gruzii,“ uvedl pro stanici BBC vicepremiér. V této souvislosti mediální komentátoři zmiňují především snahu znemožnit Západu opětovně vyzbrojit gruzínskou armádu či označují ruský krok za opožděnou reakci na rozmístění baterie amerických protiraketových střel Patriot v Polsku.
"Nejde o žádnou novinku"
Jisté obavy se nevyhnuly ani vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která ve svém stanovisku Rusko vyzvala, aby respektovalo příměří, jež v létě roku 2008 z titulu předsednické země vyjednal francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Na opačném břehu Atlantiku však zpráva rezonovala o poznání méně. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí prohlásil, že podle Washingtonu se nejedná o žádnou velkou novinku - vláda USA totiž o přítomnosti ruských raket v Abcházii ví již od skončení rusko-gruzínského konfliktu před dvěma lety. „Nemůžeme ovšem říct, zda k nim ještě nějaké nepřidali,“ dodal ale mluvčí.
Co tím Rusko sleduje?
Krátce poté, co tiskem prolétla zpráva, že ruské ministerstvo obrany rozhodlo o posílení vojenské přítomnosti v Abcházii, se začalo spekulovat, co Rusy k tomuto kroku vede. Jedná se pouze o řinčení zbraní, které má jediný cíl: zastrašit protivníka, nebo je za tím skutečně i něco jiného, jak se obává gruzínská vláda?
Podle Michala Thima, analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), kterého EurActiv oslovil, není úplně namístě spojovat posílení ruské protivzdušné obrany v separatistické Abcházii s jeho brzkým vojenským útokem na Gruzii.
„Útok na Gruzii bych v tom neviděl. Na druhou stranu systém S-300 je hodně výkonný, radar může detekovat cíle až do vzdálenosti 300km (v závislosti na jeho verzi). Pokud je rozmístěn například v Gudautě, kde se nachází ruská základna, vzdušný prostor západní a centrální Gruzie má Rusko jak na talíři."
Thim je také přesvědčen, že ruská vláda především sleduje co nejtěsnější vazby Abcházie na Rusko, velkou roli při tom podle analytika hraje strach. „Obyvatelé Abcházie se Gruzínců jednoduše bojí, a proto uvítají cokoliv, co sem Rusko pošle. Moskvě potom stačí tyto bezpečnostní obavy jen využívat,“ říká Thim.
