inzerce
Albánie a Kosovo se na společném projektu dohodly již letos v lednu. Zavázaly se tenkrát, že podepíší smlouvu o zrušení kontrol na společné hranici a vytvoří v oblasti „malý Schengen“. „K tomuto mini-Schengenu jihovýchodní Evropy by se mohla připojit i Černá Hora a Makedonie,“ prohlásil na začátku letošního roku kosovský prezident Fatmir Sejdiu.
Nyní, po sobotním regionálním summitu, který se konal poblíž kosovské Prištiny, se Černá Hora s Makedonií k malému schengenskému systému skutečně přidaly. Bezvízový styk a zrušení hraničních kontrol má být „důkazem o způsobilosti pro hlubší integraci do EU,“ řekl Sejdiu.
Krok má zároveň fungovat jako symbolický vzkaz pro EU. „Vzkazujeme tím Unii, že by občané těchto čtyř zemí rádi okusili výhody volného pohybu i ve vztahu k zemím unijního Schengenu,“ vysvětlil černohorský prezident Filip Vujanovic. Zóna volného pohybu a koordinace kontrol na hranicích se třetími zeměmi navíc může regionu pomoci v boji s organizovaným zločinem, který jej sužuje.
„Dohoda pomůže občanům svobodně cestovat a zjednoduší administrativní procedury,“ řekl albánský prezident Bamir Topi o chystaném rušení hraničních kontrol. Podle představitelů Albánie i Kosova má být dohoda příkladem liberalizace obchodu pro další státy regionu. Makedonský prezident George Ivanov si situaci na Balkáně pochvaloval: „Je to obrovský pokrok ve srovnání se stavem, který zde panoval před pouhým desetiletím.“
V prosinci 2009 sedmadvacítka zrušila vízovou povinnost pro některé státy západního Balkánu - pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu. Občané těchto tří zemí mohou do schengenského prostoru vycestovat za jedno půlroční období až na 90 dní (viz EurActiv 1.12.2009). Od té doby zaznamenaly některé evropské země, kupříkladu Belgie či Švédsko, prudký nárůst žádostí o azyl, které podávají nejčastěji etničtí Albánci z jihosrbské oblasti Preševo a z okolí města Kumanovo na severu Makedonie. Kosovo ani Albánie zatím podle EU nesplnily všechny požadavky, aby mohl být bezvízový styk zaveden. Prezidenti Kosova a Albánie se po summitu vyjádřili, že doufají v brzkou změnu situace.
Všechny čtyři země hodlají nadále zlepšovat své bilaterální vztahy a prohlubovat regionální spolupráci. „Skopje a Priština již podepsaly sedm bilaterálních smluv, dalších pět brzy přijde,“ řekl makedonský prezident Ivanov. Srbsko se sobotního summitu (již třetího) čtyř balkánských zemí neúčastnilo
Zpráva o chystaném rušení kontrol na kosovsko-albánské hranici přichází v době zvýšeného napětí v Kosovské Mitrovici, klíčovém městě pro stabilitu Kosova. Mitrovica je rozdělená na albánskou a srbskou část.
Dvoumilionové Kosovo, které vyhlásilo svou samostatnost v únoru 2008, obývají zejména etničtí Albánci. Srbů, kteří samostatné Kosovo neuznávají, žije na území bývalé srbské provincie zhruba 100 tisíc, a to převážně v posledním „smíšeném“ městě Mitrovica.
Kosovo zatím uznalo 69 zemí. Z členských států EU to prozatím neučinilo Španělsko, Slovensko, Rumunsko a Kypr.
