inzerce
Souvislosti:
Schengenský prostor bez hranic zahrnuje všechny členské státy EU s výjimkou Velké Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Členy Schengenu jsou také nečlenské země EU jako Norsko a Island. Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Kypr ještě musí dokončit implementaci bezvízové dohody s EU.
V současné době jsou všechny země západního Balkánu a Turecko s výjimkou Chorvatska na tzv. „černé vízové listině“, což znamená, že jejich občané potřebují získat víza pro vstup do schengenského prostoru.
Ještě v Titových dobách měla Jugoslávie s Evropou bezvízový styk. V řadě členských zemích tak v minulosti vznikly početné diaspory složené z jejích bývalých občanů. V důsledku zhoršujících se politických a hospodářských podmínek se země bývalé Jugoslávie ale v roce 1995 ocitly na schengenské „černé listině“.
V loňském roce Evropská komise nabídla Srbsku, Makedonii, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině a Albánii cestovní mapy, které popisují, jaké kroky země musí splnit k tomu, aby se dočkaly zrušení vízové povinnosti. Zvláštním případem je Kosovo, které stále některé členské země EU neuznávají jako samostatný stát.
Od roku 1995 kdy schengenská černá listina vznikla prozatím dosáhly zrušení víz ještě před vstupem do Evropské unie pouze dvě země. V dubnu 2001 mohli do Schengenu začít bez víz cestovat občané Bulharska a o osm měsíců později je následovali občané Rumunska.
Bulharsko a Rumunsko ještě stále nejsou členy schengenského prostoru, s jejich vstupem se ale počítá v nejbližších letech.
Témata:
Evropská komise zítra (14. července) nabídne občanům Makedonie, Srbska a Černé Hory bezvízový styk s členskými zeměmi EU, které jsou součástí schengenského prostoru. Víza by Komise ráda zrušila k 1. lednu 2010.
Návrh Evropské komise musí ještě formálně schválit ministři vnitra evropské sedmadvacítky. K prosazení návrhu není zapotřebí souhlasu všech členských zemí, pouze „kvalifikovaná většina“.
Schengenský prostor zahrnuje všech 27 členských zemí EU s výjimkou Velké Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Členy jsou i země, které nejsou součástí EU, jako například Norsko a Island.
Kosovců a bosenských muslimů se návrh na uvolnění víz netýká
Členové proevropského politického hnutí Mladí evropští federalisté (The Young European Federalists), kteří si zakládají na své stranické nezařazenosti, říkají, že tento krok Komise (přestože jde o krok správným směrem) vytvoří nové hranice a bezdůvodně potrestá některé občany západního Balkánu.
Mladí evropští federalisté tvrdí, že nabídkou bezvízového cestovního styku třem zemím západního Balkánu Unie potrestá bosenské muslimy a Kosovce.
Je velmi pravděpodobné, že si návrh Komise budou obyvatelé Balkánu vysvětlovat jako protimuslimský, řekl EurActivu Peter Matjašič, generální tajemník Mladých evropských federalistů.
Evropská komise sice Bosně a Hercegovině připravila „cestovní mapu“ pro liberalizaci vízového režimu podobně jako ostatním zemím, ale kvůli vnitřnímu etnickému rozdělení se zemi nepodařilo dosáhnout v přístupovém procesu dostatečného pokroku. Občané Bosny a Hercegoviny tak budou pro vstup do schengenského prostoru i nadále potřebovat víza.
Mladí evropští federalisté nicméně poukazují na skutečnost, že bosenští Srbové a bosenští Chorvaté si mohou nárokovat dvojí občanství a budou tak moci získat pasy zemí, které budou mít s EU bezvízový styk. Bosenští muslimové podobnou možnost mít nebudou.
Pokud jde o Kosovo, jeho se liberalizace víz týkat prozatím nebude. Evropská unie tak přiznává, že v otázce právního statutu Kosova stále není jednotná (některé členské země jako Slovensko, Španělsko, Kypr a Rumunsko prozatím nezávislost Kosova neuznávají). Mladí evropští federalisté v tom vidí rozporuplnost evropské politiky vůči Kosovu.
Řada kosovských občanů si již zažádalo o nové biometrické pasy, které vydává srbská vláda v Bělehradu. Evropská komise ale uvedla, že v případě, že držitelé dokladů budou občany Kosova, nebudou na rozdíl od Srbů moci bezvízový režim využívat.
„Pokud Kosovo považujeme za srbskou provincii, mělo by být Kosovcům umožněno využívat výhod plynoucích s bezvízového styku s EU tak jako občanům ze zbytku Srbska. Pokud ale považujeme Kosovo za nezávislý stát, mělo by rovněž nastoupit cestu liberalizace vízového styku,“ řekl představitel Mladých evropských federalistů.
Mladí evropští federalisté přímo netvrdí, že programy liberalizace vízového styku potrestají výhradně muslimské obyvatele západního Balkánu. Citují ale čtyřiadvacetiletého Bosňana, který vyrostl v Sarajevu v době obléhání v letech 1992-1995, který řekl: „Očekává se, že se oběti smíří s tím, že (válečný zločinec) Ratko Mladić bude mít lepší pas než oni a bude tudíž moci cestovat bez víz.“
Evropští diplomaté nedávno EurActivu sdělili, že v evropských kruzích existují obavy ze vzedmutí imigrační vlny etnických Albánců – především z chudého a vysokou kriminalitou postiženého Kosova, ale i z Albánie jako takové. 
