inzerce
Souvislosti:
Ukrajina je země se 46 miliony lidí, kde sice vládne demokracie, která je nicméně mladá a křehká. Kyjev počítá s tím, že by měl do roku 2020 vstoupit do Evropské unie, což není „proti srsti“ ani promoskevsky orientované části populace na východě země. U vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) už zdaleka tak jasno není – každopádně současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko ho bezvýhradně podporuje.
Cesta do NATO se pro postsovětské republiky jako jsou Ukrajina nebo Gruzie řádně zkomplikovala minulý rok v létě, kdy Rusko ukázalo, že chce opět patřit mezi velmoci. Po srpnové invazi do Gruzie se Ukrajinci začali obávat, aby podobný osud nepostihl také jejich zemi, respektive polostrov Krym, kde mají Rusové námořní základnu (v přístavu Sevastopol) a disponují také podporou tamních obyvatel.
Stabilita Ukrajiny je pro Evropu (a tedy i pro Spojené státy) naprosto klíčová a to především z hlediska bezpečnosti dodávek energetických surovin.
Témata:
„Neuznáváme právo kohokoliv jiného na to, aby vám nebo jakékoliv jiné zemi diktoval, kam máte patřit nebo jaké bilaterální svazky máte navázat,“ řekl americký viceprezident Joe Biden na návštěvě Ukrajiny v jasné narážce na Rusko a jeho snahy znemožnit Ukrajině členství v NATO.
Tento komentář Biden učinil na včerejší tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Juščenkem. Návštěva Bidena v Kyjevě přišla krátce po cestě Baracka Obamy do Moskvy a komentátoři tak mluví o určitém „balancování“ zahraniční politiky americké administrativy.
Poradce Bidena pro bezpečnostní otázky Tony Blinken následně pro přítomné novináře upřesnil, že Ukrajina má před sebou ještě hodně dlouhou cestu před tím, než bude moci vstoupit do NATO.
Biden dále ubezpečil, že zlepšování vztahů s Ruskem rozhodně nebude na úkor vazeb s Ukrajinou. „Ba naopak, věřím, že z něho bude Ukrajina profitovat,“ řekl Biden.
Viktor Juščenko, kterého Američané podporovali na cestě do čela Ukrajiny během „oranžové revoluce“ v roce 2004, řekl, že se americko-ukrajinské vztahy musí vyvíjet „konstruktivní cestou“. Podle něj je nepřípustné, aby znovu vznikaly „sféry vlivu“ známé z éry studené války.
Chceme na západ
Viktor Juščenko se vždy snažil posunout svou zemi co nejvíce na západ – chce, aby Ukrajina rychle vstoupila do Unie i do NATO. Zvlášť jeho druhá ambice vyvolává velké pozdvižení v Kremlu, kde nechtějí ani slyšet o tom, že by do NATO vstoupil další stát, který byl součástí sovětského impéria.
Juščenko se se svými plány netajil ani po setkání s Bidenem, když prohlásil, že nejlepší cesta k bezpečnosti Ukrajiny podle něj vede přes „euro-atlantický dialog“. Tony Blinken však Juščenka upozornil, že před případným vstupem do NATO čeká Ukrajinu ještě „spousta práce“.
Podobný postoj zaujímá v poslední době i Severoatlantická aliance, která ustoupila pod tlakem Rusů (respektive při snaze o zlepšování vztahů s nimi) od plánů na rychlé přijetí Ukrajiny.
Jasné směřování Ukrajiny na západ pravděpodobně nebude mít dlouhého trvání, neboť Juščenko má podle průzkumů jen velmi malou šanci na obhajobu prezidentské mandátu ve volbách plánovaných na 17. ledna příštího roku. Všichni jeho hlavní protikandidáti se vyznačují mnohem smířlivější rétorikou na adresu Moskvy.
Mluvčí ruského ministerstva zahraniční Andrei Nesterenko prohlásil, že kremelská administrativa Bidenovu návštěvu na Ukrajině bedlivě sleduje. „Hlavní je, že jednání probíhá transparentně bez jakýchkoliv zákulisních her, na kterých by tratily další aktéři,“ uvedl Nesterenko.
Západní země se v posledních měsících obávají o stabilitu Ukrajiny, kterou neotřásá jen finanční a hospodářská krize, ale také faktická paralýza tamní politické scény – na jméno si nemohou přijít někdejší spojenci z dob oranžové revoluce prezident Juščenko s premiérkou Julií Tymošenko.
Ukrajina v současnosti vyjednává o poskytnutí půjčky (u EU i dalších potenciálních věřitelů) nutné k naplnění tamních zásobníků se zemním plynem, které je nezbytné k hladkému průběhu dodávek plynu do Evropy během zimního období. Juščenko navíc včera Spojené státy požádal o pomoc s modernizací zastaralé energetické infrastruktury.
(Euractiv ve spolupráci s agenturou Reuters.)
