inzerce
Polský prezident Bronislaw Komorowski uvedl pro deník Rzeczpospolita, že Gruzie se na něj nemůže spoléhat do takové míry jako na jeho předchůdce Lecha Kaczyńského. Ten vyjádřil svoji podporu Gruzii ihned po začátku rusko-gruzínské pětidenní války. Jak novináři připomínali po tragické havárii polského vládního letounu v dubnu tohoto roku, Kaczyński již při svém letu do Tbilisi v srpnu 2008 tlačil na pilota, aby i přes nepříznivé podmínky přistál.
Současný polský prezident v rozhovoru narážel na svého předchůdce: „Nepojedu do zahraničí jen proto, že si to přeje můj gruzínský protějšek.“
Ruský tisk zvrat v polsko-gruzínských vztazích jednoznačně přivítal. Podle serveru Izvestia „polský prezident vrátil Gruzii na její pravé místo“, internetový deník Utro uvedl, že se již „Polsko s Gruzií odmítá přátelit.“
Dle ruského komentátora Maksima Jušina nemůže změnu v polsko-gruzínských vztazích příliš ovlivnit ani gruzínský prezident Michail Saakašvili. Jušin pro Izvestii dodává, že se Rusko stalo klíčovým polským partnerem.
Šéf Svobodného institutu (Liberty Institut) v Tbilisi Levan Ramišvili uznává, že se vztahy mohou ochladit, ale nijak dramaticky se podle něj nezmění.
Podlehne Varšava v souboji o post velvyslance EU Sofii?
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton v současnosti obsazuje více než 30 volných velvyslanectví Unie. Poláci doufali, že jejich zástupce bude vybrán na pozici v Tbilisi. Gazeta Prawna ale včera (26. srpna) uvedla, že podle bývalého polského ministra zahraničí a zkušeného poslance Evropského parlamentu Jacka Saryusze-Wolského získá post velvyslance v Gruzii pravděpodobně Bulharsko.
Polský tisk lamentuje, že se Varšavě již před několika dny nepodařilo získat pro polského diplomata pozici zástupce EU v Kábulu. A to i přesto, že Polsko na misi do Afghánistánu vyslalo 2.500 vojáků. Polským kandidátem byl Andrzej Ananicz, bývalý šéf Polské zpravodajské služby a současný ředitel Diplomatické akademie polského Ministerstva zahraničí. I přes horší jazykové znalosti se však velvyslancem Unie v Afghánistánu stal Litevec Vygaudas Uszackas.
Zeměpisná nerovnováha.
Podle zprávy polského Institutu mezinárodních vztahů nefiguruje mezi 115 velvyslanci EU ani jeden Polák. Situace je o to zarážející, že jsou Poláci šestým nejlidnatějším členským státem EU. Zpráva také ukazuje, že jen dva z nově jmenovaných velvyslanců pocházejí z 12 států Unie, které se staly jejími členy v letech 2004 a 2007 (jmenovitě z Litvy a Maďarska).
Polsko stále usiluje o pozici zástupce šéfa Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) pro svého současného Ministra evropských věcí Mikolaje Dowgielewicze. Spekuluje se, zda polská frustrace z nedostatečného zastoupení v diplomatickém sboru EU nebyla uměle vyvolána, aby se zvýšila pravděpodobnost obsazení tohoto vysokého postu.
Bulharská „dvoj-kandidatura“
Náměstek bulharského ministra zahraničí Konstantin Dimitrov ve státním rozhlasu uvedl, že se velvyslancem EU v Gruzii může stát Bulhar. Oba bulharští kandidáti Filip Dimitrov a Stefan Tafrov totiž úspěšně prošli výběrovým řízením. Konečné vyjádření je očekáváno od Catherine Ashton. Té ovšem situaci neulehčuje podivná dvojitá kandidatura. Oba bulharští diplomaté se totiž stále těší podpoře své vlády.
Filip Dimitrov je středo-pravicový politik. V roce 1991 se stal ministerským předsedou. Po několika měsících ve funkci požádal (bez zjevných důvodů) Parlament o vyslovení důvěry, a tu nezískal. Následně působil jako velvyslanec ve Spojených státech a v OSN.
Druhý kandidát Stefan Tafrov je také středo-pravicovým politikem. Řídil bulharská velvyslanectví v Itálii, Francii a Velké Británii.
Tiskový mluvčí Evropské komise včera EurActivu sdělil, že se prozatím o gruzínské pozici nerozhodlo. 
