inzerce
Souvislosti:
Po parlamentních volbách, které se konaly 5. dubna, propukly v Moldavsku násilné nepokoje. Prezident Moldavska, komunista Vladimír Voronin, obvinil Rumunsko z pokusu svrhnout jeho vládu. Rumunský velvyslanec v Kišiněvě byl následně vyhoštěn a pro Rumuny byla zavedena vízová povinnost.
Moldavsko je bývalou sovětskou republikou a součástí Rumunska bylo do roku 1940, kdy jej Sovětský svaz anektoval. Jedná se o vnitrozemský stát sevřený mezi Rumunskem a Ukrajinou. Moldavané mluví rumunsky, i když v ústavě je jazyk označován jako moldavský. Ruština se také běžně používá a je druhým úředním jazykem země.
Podněstří, úzký pás území na východ od řeky Dněstr, je od rozpadu SSSR oblastí „zamrzlého konfliktu“. Obyvateli Podněstří jsou převážně etničtí Ukrajinci a Rusové. Ačkoliv je oblast z mezinárodněprávního hlediska součástí Moldavska, de facto zde moldavské úřady nemají žádnou pravomoc.
Témata:
14. dubna, v projevu před oběma komorami rumunského parlamentu, Băsescu vyzval zákonodárce, aby zjednodušili proces vyřizování žádostí o rumunské občanství.
Podle bukurešťského tisku by tento krok, který zajisté potěší rumunské nacionalisty, mohl „připravit (moldavského komunistického prezidenta) Vladimíra Voronina o občany“.
„Připomínám, že rumunská legislativa umožňuje opětovné udělení rumunského občanství bývalým občanům naší země a jejich potomkům, kteří o něj byli proti své vůli připraveni,“ řekl Băsescu.
„Všiml jsem si, že byrokracie (…) drasticky snižuje počet lidí, kteří toho mohou reálně využít. Proto jsem vyzval vládu k co nejrychlejšímu pozměnění legislativy, aby se urychlil a zjednodušil proces udělování rumunského občanství těm, kteří o něj přišli a jejich rodinám, až do třetího kolene,“ uvedl.
Băsescu dodal, že takto by se „Rumuni žijící v Moldavsku mohli opět stát rumunskými občany a tím pádem i z právního hlediska členy rodiny evropských národů“.
Rumunský prezident připustil, že i Moldavané, jejichž předkové v zemi žili od anexe Moldavska Sovětským svazem, mohou mít nárok na rumunské občanství. „Území na východ od řeky Prut bylo amputováno od těla naší země fašisticko-komunistickým paktem Molotov-Ribbentrop, který rumunský parlament označil jako nelegální a tyranský.“
Později, v rozhovoru pro tisk, Băsescu uvedl, že na rumunském velvyslanectví v Kišiněvě leží 650.000 obálek s žádostmi o rumunské občanství. Dodal, že některé žádosti se vztahují na více členů jedné rodiny, takže dohromady asi milión ze čtyř miliónů Moldavanů čeká na rumunské občanství.
Rumunský tisk zároveň upozorňuje na to, že Băsescův krok může vyvolat odpor napříč EU, neboť může způsobit další emigrační vlnu „miliónů nových hladových občanů EU“. Itálie například zvažuje uzavření hranic pro občany Rumunska v důsledku zvýšené kriminality, údajně způsobené rumunskými Romy.
Mluvčí Evropské komise sdělil EurActivu, že evropský výkonný orgán zatím situaci komentovat nehodlá. Řekl jen, že krok rumunského prezidenta je samozřejmě „velice citlivou záležitostí“, která bude mít „spoustu dopadů“ na migraci uvnitř EU.
