inzerce
Souvislosti:
7. srpna 2008 napadly gruzínské vojenské jednotky separatistický region Jižní Osetie, který je společně s Abcházií sice formálně součástí Gruzie, ale ve skutečnosti má značnou míru autonomie a je z velké části pod vlivem Ruska. Od doby, kdy v únoru Kosovo vyhlásilo svou nezávislost na Srbsku napětí v obou regionech roste.
Rusko na gruzínský krok reagovalo rozsáhlou vojenskou operací během níž ruské jednotky vnikly na území Gruzie a v západních zemích vyvolaly obavy, že Rusko této příležitosti využije ke svržení prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Podle ruských úřadů zahynulo během konfliktu v Jižní Osetii na 2.000 civilistů. Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z genocidy.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země stojí v těchto dnech v čele rotujícího předsednictví Unie, pomohl již několik dní po vypuknutí konfliktu dojednat mezi oběma znepřátelenými stranami příměří, jehož součástí je mimo jiné stažení veškerých vojenských jednotek do pozic, v nichž se nacházely před zahájením vojenských operací, do 22. srpna. V pondělí 25. srpna Rusko oznámilo, že z jeho strany došlo k úplnému stažení jednotek. Západ ovšem trvá na tom, že by Rusko mělo stáhnout také jednotky, které Moskva označuje jako “mírové”.
Témata:
Ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co schválil nezávislost dvou separatistických regionů, uvedl, že jej nijak neděsí vyhlídky na „novou studenou válku“. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner na toto prohlášení v televizním rozhovoru pro stanici France2 reagoval slovy: „Pokud by byla studená, nebojíme se toho tolik. Máme ale obavy z války.“
Medveděvův krok zaskočil západní politiky i komentátory, kteří jej nyní chápou jako signál, že se Rusko pokouší upevnit svůj vliv v postsovětských zemích. Přední evropské deníky, jako je například francouzský Le Monde, původně předpovídaly, že Medveděv uznání nezávislosti separatistických regionů nepodepíše, neboť v ruském zájmu je udržovat ovzduší nejistoty. Také německá kancléřka Angela Merkel ještě v pondělí prohlásila, že nevěří, že by ruský prezident nezávislost gruzínských regionů podepsal.
I přesto, že západní politici krok Ruska odsoudili a americký prezident George Bush vyzval Moskvu k přehodnocení svého „nezodpovědného rozhodnutí“, Medveděv trvá na tom, že je toto opatření založeno na mezinárodním právu a dovolává se precedentu, který podle něj nastolily západní země uznáním nezávislého Kosova.
Francouzský prezident Bernard Kouchner ale obvinil Rusko za nerespektování hranic, které zdědilo po bývalých prezidentech Gorbačevovi a Jelcinovi a vyjádřil obavy, že se ruské jednotky mohou v separatistických reginech dopouštět etnických čistek na obyvatelích gruzínské národnosti. Na tyto snahy Ruska upozornila nedávno také OBSE, která je v regionu přítomná.
Zvýšená aktivita NATO v černomořské oblasti
Ruští generálové ve stejné době vyjádřily znepokojení z „extrémní úrovně“ aktivity námořních sil NATO v černomořské oblasti. „Zaráží nás extrémní úroveň aktivity námořních sil NATO v oblasti Černého moře i jejich pokračující posilování,“ uvedl generál Anatolij Nogovicin.
„Ještě včera jsem říkal, že se v oblasti Černého moře nachází devět lodí NATO, ale k večeru proplula Bosporem další fregata amerických námořních sil. Dozvěděli jsme se navíc, že do oblasti zanedlouho zamíří dalších osm valečných lodí NATO. Sice hovoří o plánovaném cvičení a v tom lze zřejmě nalézt určitou legitimitu, ...ale velmi stěží se dá uvěřit, že všechny cesty dosud obsahovaly pouze humanitární pomoc,“ uvedl Nogovicin.
Rusko zmrazilo veškeré mírové operace s NATO
Rusko dále pozastavilo přinejmenším na šest měsíců veškeré mírové operace, jichž se účastní ve spolupráci s NATO. Oznámil to včera Dmitrij Rogozin, ruský velvyslanec při NATO.
„Vzhledem k tomu, že vedení aliance ignorovalo význam mírových operací Ruska na Kavkazu a v Jižní Osetii, jsme přesvědčeni, že je vhodné pozastavit přinejmenším na šest měsíců veškeré mírové operace, jichž se účastní Rusko společně s NATO,“ uvedl.
Diplomatické zdroje ale uvedly, že Rusko se nevzdává politického dialogu s NATO.
EU se připravuje na složitý summit
Členské země EU se nyní připravují na mimořádný summit Evropské rady, který se uskuteční v pondělí 1. září a který kvůli Gruzii počátkem tohoto týdne svolal francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Francie v tuto chvíli konzultuje postoje s členskými zeměmi přijetí deklarace, která by odsoudila opatření Moskvy. Členské země ovšem očekávají, že se iniciativy chopí právě Francie.
„Německo čeká ohledně dalšího postupu na návrhy svých francouzských protějěšků,“ uvedl německý diplomat pro EurActiv.
V České republice se má dnes sejít vláda, aby projednala své stanovisko pro pondělní summit. Včera se již členové vlády zodpovědní za zahraniční politiku ČR sešli s prezidentem Václavem Klausem, aby s ním konzultovali postoj k situaci v Gruzii. Vláda a prezident se ale na společném stanovisku neshodli. Zatímco podle vlády je za konflikt v Gruzii zodpovědné Rusko, prezident za viníka označuje Saakašviliho. Přesto ovšem Topolánek po schůzce s prezidentem prohlásil, že je s prezidentem možné najít styčné body. Mají jimi být „humanitární a rozvojová pomoc, mír v regionu a územní integrita Gruzie“.
Dnešního jednání vlády se ale Klaus zřejmě nezúčastní. ČTK sdělil, že vzhledem k odlišnosti názorů nepředpoklá, že by „svou přítomností mohl postoj vlády jakkoli podstatně ovlivnit“.
Pokud jde o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Ruska, české Ministerstvo zahraničních věcí včera vydalo prohlášení, podle nějž „Česká republika vnímá toto rozhodnutí jako útok na nezávislost, suverenitu a územní celistvost Gruzie“. ČR podle ministerstva „nadále trvá na principu územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích“ a „vyzývá k urychlenému politickému řešení konfliktu a je připravena s partnery EU jednat o následcích tohoto ruského rozhodnutí“.
