inzerce
Souvislosti:
Moldavsko, rozkládající se mezi Rumunskem a Ukrajinou, je bývalou sovětskou republikou. Moldavané mluví moldavštinou, která je téměř k nerozeznání od rumunštiny. Zároveň je v zemi často slyšet i ruština.
Moldavský prezident je volen třípětinovou většinou poslaneckých hlasů. Komunistická strana v roce 2001 zvolila prezidentem svého člena Vladimira Voronina, který svůj post v roce 2005 obhájil. Prezident může v úřadu setrvat jen dvě funkční období.
Parlamentní volby, které se konaly letos v dubnu, byly doprovázeny vlnou násilí a řadou obvinění ze zmanipulování jejich výsledků. Zvítězili komunisté, kteří obsadili 60 křesel ve 101 členném parlamentu. Poté, co se jim však nepodařilo zvolit svého favorita Zinaida Greceanu prezidentem, byly svolány volby nové. Konaly se 29. července a zvítězila v nich proevropsky zaměřená opozice (EurActiv 30.7.2009), která 8. července vytvořila vládní koalici s názvem Aliance pro evropskou integraci.
V srpnu odstoupil prezident Voronin a nové volby se budou v Moldavsku konat pravděpodobně začátkem příštího roku.
Na rozdíl od západobalkánských zemí, které směřují ke členství v EU, spadají vztahy mezi EU a Moldavskem pod Evropskou sousedskou politiku a Východní partnerství (EurActiv 11.5.2009).
Témata:
O víkendu se ruský prezident Dimitrij Medveděv sešel s Marianem Lupu, bývalým komunistou a nynějším lídrem moldavské Demokratické strany, která je součástí proevropské aliance. Setkání obou politiků se uskutečnilo v průběhu summitu Společenství nezávislých států.
Odborníci, kteří se zabývají moldavskou vnitropolitickou situací, se shodují na tom, že Lupu může být považován za tzv. „kingmakera“, tedy osobu, která má moc rozhodovat o obsazení důležitých státních postů. „Medveděv s Lupu hovořil tak, jako kdyby se jednalo o prezidenta Moldavské republiky,“ uvedl ruský deník Kommersant, který citoval nejmenovaného poradce ruského prezidenta. Ten také Mariana Lupu označil za „nejpravděpodobnější příští hlavu státu.“
„Rád bych s vámi diskutoval naše bilaterální vztahy, protože být v Kišiněvě a neučinit tak, by nebylo správné. Vaše země bude mít nové vedení a my máme zájem na rozvoji přátelských vztahů,“ citoval ruského prezidenta deník.
Prezident Medveděv se na své návštěvě hlavního města Moldavska odmítl setkat s Vladimírem Voroninem, lídrem Komunistické strany a bývalým prezidentem země. A to i přesto, že Voronin o setkání přímo požádal. „Obdrželi jsme Voroninovu žádost na setkání (…), ale tohle byla naše volba,“ uvedl pro média zdroj z blízkosti ruského prezidenta.
Rusko také nabídlo Kišiněvu finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů. S obdobnou nabídkou vyrukovalo již před červencovými volbami, ale tehdy k ní připojilo řadu podmínek (EurActiv 29.7.2009). „Otázka (půjčky) se znovu objevila na pořadu dne. Budeme o ní jednat,“ oznámil ruský ministr financí Alexej Kudrin.
V říjnu (23. října) proběhnou v Moldavsku prezidentské volby. Aby byl prezident zvolen, musí získat minimálně 61 hlasů ve 101 členném jednokomorovém parlamentu. Aliance pro evropskou integraci disponuje 53 křesly, zatímco komunisté mají o pět hlasů méně.
„Pozornost ruského prezidenta směrem ke kandidátovi v těchto volbách, kterým je Marian Lupu, může silně ovlivnit výsledky voleb,“ spekuluje deník Kommersant. Aby byl Lupu zvolen prezidentem, potřebuje získat alespoň osm komunistických hlasů.
Jestliže moldavský parlament svého prezidenta nezvolí do 11. listopadu, dočasný prezident Mihai Ghimpu bude nucen parlamentní shromáždění rozpustit a určit nové datum voleb. Volby se v tomto případě pak s největší pravděpodobností neuskuteční dříve než na začátku příštího roku.
Odsunuté plány na členství v NATO
Dočasný moldavský prezident Ghimpu po setkání s Medveděvem prohlásil, že se svým ruským protějškem diskutoval odchod ruské armády z území Moldavska a možné řešení konfliktu v Podněstří. Tento moldavský region na východ od řeky Dněstru je obýván převážně etnickými Rusy a Ukrajinci a vykazuje separatistické tendence. I přesto, že tu moldavské autority nepožívají téméř žádnou moc, mezinárodní právo na něj pohlíží jako na součást Moldavska.
Prezident Medveděv podle ruského tisku údajně navrhl, aby Moldavsko odsunulo své plány na členství v NATO. Jedině pak bude ochoten situaci v Podněstří řešit.
