inzerce
Evropská unie v posledních měsících hýbe srbskou politikou. Na začátku roku byla dokonce jedním z hlavních důvodů, proč padla tehdejší srbská vláda. Nacionalistický premiér Vojislav Koštunica se tehdy zdráhal podepsat včera schválenou dohodu s tím, že by tím de-facto uznal nezávislost Kosova, což je v srbské politice tabu. Vláda se v důsledku této krize rozpadla a z předčasných voleb konaných v květnu vzešel proevropský kabinet vedený Mirko Cvetkovićem.
Další obětí sporů okolo Unie byla opoziční Srbská radikální strana (SRS) až do minulého týdne vedená Tomislavem Nikolićem. Lídr SRS totiž názorově otočil o 180 stupňů a zavázal svou stranu k podpoře asociační dohody s EU. To mu však zlomilo vaz a byl nucen z čela strany odstoupit. Tvrdé jádro srbských radikálů nyní pod vedením Dragana Todoroviće totiž nemůže Unii zapomenout většinovou podporu jejích členů nezávislému Kosovu.
Srbští poslanci na včerejším zasedání schválili jasnou většinou (pro dokument se vyslovilo 139 zákonodárců, 26 jich bylo proti) asociační dohodu s EU a vyslali tak silný signál směrem k sedmadvacítce. Během léta je to už druhý vstřícný krok vůči Unii po červnovém zatčení bývalého bosensko-srbského lídra Radovana Karadžiće "Je to určitě věc, která Srbsko a EU sblíží," uvedl tehdy francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner k zadržení nejhledanějšího válečného zločince. Dodejme ještě, že asociační dohodu podepsal již před květnovými volbami srbský prezident Tadić, což bylo vnímáno jako snaha o podporu demokratických sil v zemi ze strany Unie.
V současné době je tedy míč na hrací polovině Unie a ta by měla odpovědět na vstřícná gesta ze srbské strany. Tak jednoduché to ale, jak naznačují reakce některých vysokých představitelů států sedmadvacítky, nebude. Např. nizozemská vláda ve svém stanovisku uvádí, že dá Srbsku zelenou, až si bude jistá jeho plnou spoluprací s haagským tribunálem pro válečné zločiny. Dalším krokem Srbska by tedy podle těchto hlasů mělo být zatčení generála Ratka Mladiće.
Srbský parlament dal zároveň včera najevo, že si rozhodně nechce uzavřít cestu ani k dalšímu spojenci – Rusku. Poslanci výraznou většinou ratifikovali smlouvu, která Rusům zajistí faktickou kontrolu nad společností NIS, monopolním ropným koncernem v Srbsku. Gazprom Srbsko na oplátku napojí na plánovaný plynovod, který bude procházet z jihu Evropy přes Balkán.
