inzerce
Souvislosti:
Spor Makedonie a Řecka o název prvně jmenovaného státu se táhne už dlouhých 17 let a způsobuje malému balkánskému státu problémy na cestě do NATO a do Unie (Řecku se nelíbí, že se Makedonie jmenuje stejně jako nejsevernější řecká provincie). I poslední snahy o dosažení kompromisu za účasti prostředníka OSN Matthew Nimetze skončily nezdarem. Makedonský ministerský předseda Nikola Gruevski navíc nedávno rozčílil Řeky svým projevem o nutnosti respektování práv makedonské menšiny v Řecku.
Právě skončené volební klání (voliči rozhodovali nejprve o složení místních zastupitelstev a pak o hlavě státu) proběhlo v úplném klidu. Naopak loňské volby se neobešly bez rozsáhlých nepokojů – pozorovatelé se tehdy shodli, že podobné události mohou oddálit členství Makedonie v Unii.
Témata:
Opozice utrpěla během víkendových prezidentských voleb už několikátou porážku v řadě, a tak umožnila, aby strana nového prezidenta Ivanova zcela ovládla makedonskou politickou scénu. Ivanov porazil opozičního kandidáta Ljubomira Frckovskiho poměrem hlasů 2:1 – jednalo se tedy o přesvědčivé vítězství.
„Naším prvním úkolem bude vyřešit dlouho trvající spor o název s jižním sousedem Řeckem,“ řekl Gjorge Ivanov agentuře Reuters a dodal: „Jsem si jist, že převáží společné zájmy a my budeme schopni nalézt kompromis. Věřím, že Řecko bude k této otázce přistupovat kooperativně.“
Velvyslanec Evropské unie v Makedonii Erwan Fouere označil průběh voleb za standardní, když pomineme „několik méně závažných nedostatků“. Stejně se vyjadřovali i ostatní pozorovatelé. Ti zaznamenali při volbách jen několik neregulérností. Typické například bylo, že celé rodiny volily pohromadě a jejich jednotliví členové zjevně museli dát hlas shodnému kandidátovi.
Makedonie si tentokrát dala záležet, aby světu ukázala svou lepší tvář po té, co si zkazila reputaci zpackanými parlamentními volbami. Ty minulý rok provázely rozsáhlé nepokoje, které si dokonce vyžádaly 1 oběť. Letošní volby jsou zase poznamenány velmi nízkou účastí, která jen těsně přesáhla 40% - tedy hranici nutnou pro uznání jejich výsledků. Někteří experti se obávali, že apatie obyvatel povede k ještě menší účasti.
Nejchudší republika ze zemí bývalé Jugoslávie vyhlásila nezávislost v roce 1992 a měla štěstí, když unikla krvavému etnickému konfliktu mezi Chorvaty, Srby a Bosňáky. Makedonie také v roce 2001 těsně odvrátila hrozící střet s Albánií. Napjaté vztahy s touto zemí ovšem poznamenaly poslední parlamentní volby, o nichž už byla řeč. Etničtí Albánci tvoří asi čtvrtinu obyvatel Makedonie; oba národy žíjí v zásadě odděleně.
„To (nepokoje při minulých volbách, pozn red.) podrazilo demokratické principy v této zemi,“ uvedl Jose Luis Herrero z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Aby pokročili směrem k NATO a Unii, potřebují důvěru v demokracii posílit. A proto jsou tyto volby pro tuto zemi tak klíčové,“ uzavřel Herrero.
Makedonský ministerský předseda má sice více pravomocí než prezident, ten nicméně může do značné míry ovlivnit zahraničně-politické směřování země. Makedonie podala přihlášku do Unie v roce 2005, nicméně od této doby nedosáhla žádného viditelného pokroku. Vstup do NATO blokuje kvůli zmíněnému sporu Řecko.
(EurActiv s agenturou Reuters)
