inzerce
Po sečtení 95 % hlasů vede Viktor Janukovič nad Julií Tymošenko skutečně těsně: 48,2 % ku 46,1 %, ovšem i tak Janukovič, kterého podporuje zejména východní Ukrajina, už stačil své rivalce vzkázat, ať se připraví na odchod z premiérského křesla.
Ta ale zatím odmítá svou porážku uznat s tím, že její tým paralelně sčítá hlasy - podle něj zatím prý vede Tymošenko o 0,8 %. Současná premiérka už před prvním kolem voleb vyhrožovala, že v případě podezření z podvodů vyjdou desítky tisíc jejích podporovatelů do ulic.
I když je atmosféra okolo prezidentského klání velmi vypjatá, podle pozorovatelů probíhají tentokrát volby korektně. Šéf pozorovatelské mise Rady Evropy Matyas Eorsi je označil za „klidné a profesionální“ s tím, že zatím nemá zprávy o žádných volebních podvodech. Podobné hlasy zaznívají také z ukrajinské Ústřední volební komise.
Zdá se tedy, že situace z poslední prezidentské volby před pěti roky se nebude opakovat. Tehdy bylo po masivních pouličních protestech druhé kolo voleb, které vyhrál Viktor Janukovič, kvůli podvodům anulováno a v opakovaném hlasování zvítězil kandidát tehdejší opozice Viktor Juščenko, jenž byl spolu s Julií Tymošenko hlavní postavou tzv. oranžové revoluce.
Oba si ale už dlouhá léta nemohou přijít na jméno a většině Ukrajinců pět let jejich vlády přineslo hlavně zklamání – naděje na změnu poměrů rychle vyprchala. Současný prezident Juščenko v prvním kole voleb úplně propadl, když obsadil až páté místo (EurActiv 18.1.2010).
Oproti situaci před pěti lety je tu i další rozdíl – v postoji Ruska: zatímco tehdy prezident Vladimir Putin ihned po (později anulovaném) zvolení Janukoviče tomuto Kremlu nakloněnému kandidátovi gratuloval, dnes Kreml i jemu věrná státní média žádnému z kandidátů otevřeně nestraní.
Ostatně, i když na mítincích Tymošenko zaznívá ukrajinština a na těch Janukovičových ruština, dělení kandidátů na „prozápadní“ a „proruské“ už zdaleka není tak zřejmé, jak bývalo. Oba soupeři slibují upevnění vazeb k Moskvě i k západní Evropě a podle mnoha pozorovatelů by se jejich zahraniční politika v praxi moc nelišila. (Je ovšem pravda, že Tymošenko mluví o členství Ukrajiny v NATO, zatímco Janukovič ho vždy odmítal.)
Co bude ale 46 milionů Ukrajinců zajímat víc, je, jak si nový prezident poradí s hospodářskými problémy země. Zahraniční dluh Ukrajiny už se vyšplhal na 100 miliard dolarů a ekonomika loni poklesla o 15 %, což jde na vrub hlavně propadu v poptávce po produkci oceláren a chemiček.
Jen málokterý Ukrajinec je z jednoho nebo druhého kandidáta nadšený, spíš se snaží zvolit menší zlo. Tím je, zdá se, pro těsnou většinu z nich právě Janukovič, kterému více lidí věří, že si dokáže poradit s ekonomickými problémy země, jež se za poslední roky spíš prohloubily.
„Pět let nám říkali, že zítra bude lépe. Já ale zítra vstanu a budu se mít hůř než dnes,“ shrnuje názor mnohých padesátiletý horník Oleg Nočvin z východoukrajinského Donětsku.
Pokud Janukovič uhájí těsné vítězství před Tymošenko, bude si současná premiérka muset hledat nové zaměstnání. I když během posledních let došlo k podstatné redukci prezidentských pravomocí, hlava státu stále zůstává nejmocnějším představitelem Ukrajiny. Janukovičova Strana regionů je navíc nejsilnější partají v parlamentu (drží 175 ze 450 křesel).
A pokud se Janukovičovi nepodaří dosadit do křesla premiéra jemu loajálního člověka, dost možná se dočkáme předčasných parlamentních voleb.
(EurActiv s Reuters.)
