inzerce
„Pokud půjde všechno podle plánu a podaří se splnit všechny podmínky, bude v roce 2009 možné udělit Srbsku status kandidátské země,“ řekl Barroso po setkání se srbským prezidentem Borisem Tadićem, premiérem Cvetkovićem a ministrem zahraničí Vukem Jeremićem. Barroso ale zdůraznil, že se ze strany Unie nejedná o žádný závazek. Především podle něj „závisí na Srbsku a na tom, jaké budou podmínky ze strany Evropské unie“.
Za nejdůležitější podmínku, kterou by Srbsko mělo splnit, označil Barroso spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Uvěznení Radovana Karadžiće obžalovaného z válečných zločinů představuje podle jeho slov historický okamžik a mezník na cestě k členství v Evropské unii. Barroso v této souvislosti navrhl odměnit Srbsko implementací Stabilizační a asociační dohody (SAA), kterou obě strany podepsaly letos v dubnu.
Dohoda, která Srbsku zajišťuje těsnější obchodní vztahy s Unií a snazší pohyb na území Evropské unie, je chápána jako zásadní krok k přistoupení země k EU a je také jednou z priorit srbské vlády. Další prioritou je pak získání statutu kandidátské země a zavedení lepšího vízového režimu s EU.
Srbský parlament text dohody projednával na svém včerejším zasedání v Bělehradu. Podle Tadiće je velmi pravděpodobné, že srbská strana dokument ratifikuje ještě tento týden.
Na evropské straně je jedinou překážkou implementace dohody postoj nizozemské vlády. Některé členské země přitom k ratifikaci vyzývaly již krátce po zadržení Radovana Karadžiće.
Nizozemsko ale trvá na tom, že své veto stáhne až ve chvíli, kdy bude uvězněn také druhý válečný zločinec Ratko Mladić a bude předán trestnímu tribunálu. Vláda navíc čeká, až jí hlavní žalobce haagského tribunálu Serge Brammertz potvrdí, že Bělehrad se soudem plně spolupracuje.
Brammertz se do Bělehradu chystá 10. září a pět dní nato by měl o výsledcích své cesty informovat ministry zahraničí EU.
Tadić zdůraznil, že srbská vláda dělá vše pro to, aby dopadla Ratka Mladiće a Gorana Hadžiće, který je dalším jménem na seznamu válečných zločinců. „Předáme je hned druhý den poté, co je najdeme,“ uvedl prezident.
V otázce Kosova ale srbští představitelé nehodlají ustoupit. „Nikdy se Kosova nevzdáme,“ zdůraznil Tadić. Na otázku, zda je srbská vláda ochotná spolupracovat s civilní misí, kterou se Evropská unie chystá vyslat do Kosova (EULEX), Jeremić uvedl, že rozmístění jednotek je podmíněné mandátem Rady bezpečnosti OSN, kde se Srbsko může spolehnout na právo veta ze strany Ruska, svého blízkého spojence.
Moskva ale nemůže očekávat, že výměnou za jeho podporu Kosova uzná Srbsko nezávislost gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie, zdůraznil Tadić. „Srbsko neudělá nic, co by bylo proti našim zájmům. Svou územní celistvost a suverenitu obhajujeme na základě mezinárodního práva“.
