inzerce
Souvislosti:
Evropská unie zavedla sankce proti Zimbabwe poprvé v roce 2002 v reakci na zacházení s volebními pozorovateli, kteří byli do země vysláni, aby dohlíželi na řádný průběh prezidentských voleb. Zákaz vstupu na půdu Unie spojený se zmrazením aktiv tehdy postihl kromě samotného Mugabeho také 19 jeho nejbližších spolupracovníků. Později byla zmíněná opatření rozšířena ještě o další osoby z řad vysokých představitelů režimu a Mugabeho rodiny. Jejich celkový počet přesáhl stovku. V roce 2003 následovaly příkladu Unie i Spojené státy, když na černou listinu zařadilo kromě prezidenta ještě asi 250 jeho nejbližších.
Kromě odepření vstupu do Unie a zmrazení aktiv prominentů režimu je součástí sankcí také zbrojní embargo a diplomatická izolace diktátorského režimu. Unijní společnosti mají zákaz vývozu zbraní, podpůrných technických systémů i jakýchkoliv dalších prostředků, které by mohly být zneužity k represi civilního obyvatelstva. Podobná pravidla platí i pro americké zbrojaře. Izolace Zimbabwe se projevila nejen jeho vyloučením ze Společnosti národů ale také z některých mezinárodních sportovních federací.
Zimbabwe se v posledních měsících zmítá v těžké politické krizi provázené řadou násilností. Období nepokojů odstartovalo oddalování výsledků prvního kola prezidentských voleb, jejichž vítězem byl nakonec prohlášen opoziční lídr Tsvangirai s tím, že ovšem nezískal potřebnou nadpoloviční většinu pro zvolení. Před začátkem druhého kola voleb spustily vládou podporované jednotky vlnu násilností vedoucí až ke stažení prezidentského kandidáta opozice. Volby pak ve druhém kole jasně vyhrál jediný kandidát a dlouholetý prezident – diktátor Robert Mugabe.
Témata:
Na jednání ministrů zahraničí Unie bylo rozhodnuto o rozšíření černé listiny lidí, kteří mají zapovězený přístup na území EU a jejichž aktiva jsou zmražena o 33 osob. Kromě nich by se sankce měly dotknout také čtyř zimbabwských společností. Na zpřísnění opatření proti diktátorskému režimu tlačila především Británie, které se nepovedlo prosadit sankce na půdě OSN. Tam se proti nim postavily Čína s Ruskem.
V hlavním městě Zimbabwe dnes došlo v mnoha ohledech k historickému setkání lídra opozice Tsvangiraje a vládnoucí strany Mugabeho. Oba muži se nesetkali přes deset let natož aby došlo na potřesení rukou. Na schůzce došlo k podepsání dohody o začátku seriózních jednání, která se v příštích týdnech uskuteční v Jižní Africe, o rozdělení moci mezi koalici a opozici.
Stanoviska:
Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona prohlásila, že „věří v dobrou vůli obou znesvářených stran k nalezení cesty z politické krize a v rychlý začátek řešení neutěšené humanitární a ekonomické situace obyvatel v Zimbabwe.“
Ministr zahraničí Velké Británie David Miliband v obhajobě sankcí uvedl: „Sankce, které navrhujeme, mají sloužit jako stimul pro přeměnu diktátorského režimu tak, aby reflektoval touhu zimbabwského lidu po demokracii.“
Jeho francouzský kolega Bernard Kouchner si myslí, že sankce „hrají významnou roli, a proto je třeba je posílit.“
