inzerce
Volby do místních samospráv v Bosně a Hercegovině 5. října potvrdily hluboké rozdíly mezi etniky této balkánské země, na níž se nahlíží jako na přirozeného kandidáta na členství v EU. Srbští, muslimští a chorvatští nacionalisté získali většinu hlasů ve volebním boji o 149 starostenských křesel. Volební kampaň, která hlasování předcházela, se nesla silně ve znamení nacionalistické rétoriky a nezájmu o problémy, kterým skutečně občané čelí.
Podle předběžných výsledků získala na území s většinou srbského obyvatelstva nejvíce hlasů Nezávislá unie sociálních demokratů premiéra Milorad Dodika, která získala nejméně 32 radnic. Nacionalistická Srbská demokratická strana, kterou založil válečný zločinec Radovan Karadžič získala v této části Bosny a Hercegoviny druhý nejvyšší počet hlasů.
Bosna a Hercegovina vznikla v roce 1995 na základě Daytonské mírové dohody. Je tvořená dvěma decentralizovanými entitami: Republikou srbskou a Federací Bosny a Hercegoviny.
Ve Federaci Bosny a Hercegoviny, v níž žijí muslimští Bosňáci a katoličtí Chorvaté, získala nejvyšší počet hlasů (nejméně 28 radnic) muslimská nacionalistická Strana demokratické akce. Nacionalisté z Chorvatské demokratické unie obdrželi nejvyšší počet hlasů především v Chorvatských územních celcích.
Od všeobecných voleb v roce 2006 se kdysi středové strany jako Dodikova Nezávislá unie sociálních demokratů obrací k nacionalismu, tvrdí pozorovatelé. Ve městech byla nízká volební účast, ale na venkově pomohla naopak vysoká volební účast právě k větším ziskům nacionalistů. Celkově se volební účast odhaduje na 55%.
Hlasování poznamenaly také podvody. Policie v Srbské republice ohlásila, že zatkla 17 aktivistů politických stran, kteří se snažili voliče uplatit.
Bosna a Hercegovina má statut „potenciálního kandidáta“ na členství v EU a podepsala Stabilizační a asociační dohodu s EU 16. června 2008. Na setkání ministrů obrany členských států v Deauville 2. října bylo přijato rozhodnutí ukončit vojenskou misi EUFOR/Althea, která má asi 2000 členů, nicméně ministři nestanovili žádný termín. ČR podporuje rozšíření EU o země západního Balkánu, proto je přirozené, že v oblasti vnějších vztahů EU se stalo posílení vazeb EU se zeměmi západního Balkánu prioritou pro předsednictví ČR v Radě EU v první polovině příštího roku.
