inzerce
Navzdory veškerým očekáváním západu, že jde pouze o plané hrozby, ruský prezident v úterý podepsal usnesení, kterým uznal nezávislost gruzínských regionů Abcházie a Jižní Osetie. Evropa i Spojené státy tento krok odsoudily s tím, že jde o jasné porušení mezinárodního práva a veškerých rezolucí OSN. Rusko na druhou stranu situaci přirovnává k uznání nezávislosti bývalé srbské provincie Kosovo ze strany většiny západních zemí.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, jehož země od července předsedá Evropské unii, včera v rozhlasovém rozhovoru uvedl, že Evropa nemůže schvalovat toto „porušení mezinárodního práva, dohod o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, rezolucí OSN a po dlouhé době první obsazení jednoho území armádou sousední země“. Evropská unie by podle Kouchnera měla na svém mimořádném summitu, který francouzské předsednictví svolalo na pondělí 1. září, dát jasně najevo, že jí jde o ukončení krize a nalezení politického řešení.
Mandátem pro pondělní jednání Evropské rady se včera zabývala také česká vláda. Česká republika vidí jako prioritu zachování územní celistvosti Gruzie a její obnovu po válce s Ruskem. Pomoc by se podle ČR měla vztahovat na celé území Gruzie včetně Abcházie a Jižní Osetie.
Na tiskové konferenci, která následovala po včerejším jednání vlády premiér Mirek Topolánek podle informací ČTK uvedl, že se členské země Evropské unie shodují v tom, že by Rusko mělo být vystaveno kritice. Nejsou ale jednotné v otázce, zda má jít pouze o ústní kritiku, nebo nějakou formu sankcí, jako je například přerušení jednání o nové dohodě o partnerství mezi EU a Ruskem, která byla po dlouhých odkladech zahájena počátkem července.
Podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry by měla Unie dát Rusku najevo, že s ním nebude jednat stejně jako dosud. Dodal dále, že nedodržení podmínek příměří dojednaných francouzským předsednictvím ze strany Ruska by mohlo mít za následek ohrožení „strategického“ partnerství EU a Ruska.
Po uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Ruska se nyní evropští politici navíc začínají obávat, že Rusko může podobné separatistické tendence podpořit také v dalších postsovětských republikách, jmenovitě na Ukrajině a v Moldávii. V případě Ukrajiny jde o oblast Krymu, v Moldávii o separatistický region Transdněstří. V obou regionech žijí převážně etničtí Rusové a po rozpadu Sovětského svazu usilují o nezávislost. Krym je navíc strategicky významným místem a přístav Sevastopol, který se nachází na jeho území, je základnou ruské černomořské flotily.
Z úst evropských politiků proto tu a tam začínají zaznívat návrhy na přehodnocení postoje ke členství Gruzie a Ukrajiny v NATO a Evropské unii. V tomto smyslu se vyjádřil například estonský premiér Andrus Ansip. Podporu členství v obou strukturách vyjádřil během své včerejší návštěvy Kyjeva také britský ministr zahraničí David Miliband. Německo, které se na bukurešťském summitu rychlému přistoupení obou zemí do NATO postavilo, ale podle pondělního prohlášení kancléřky Angely Merkel dosud názor nezměnilo.
Obě země jsou v současné době součástí Evropské politiky sousedství (ENP), která jim poskytuje privilegovanější vztahy s Unií – zejména v oblasti obchodní spolupráce a různých forem pomoci, ovšem na druhou stranu jim nedává žádnou perspektivu na případné budoucí členství v Evropské unii. Zvláště Ukrajina se ale svými ambicemi přistoupit k Unii a vymanit se tak ze sféry ruského vlivu, netají.
V obavě, že by k podobnému vývoji, jakého je nyní svědkem Gruzie, mohlo dojít i na Ukrajině, včera evropský komisař pro rozšiřování Olli Rehn prohlásil, že by Evropská unie měla vyslat jasný signál a podpořit rozšíření o Ukrajinu. Evropská unie se přitom dosud podobným signálům vyhýbala.
