inzerce
V Íránu proběhly 12. června prezidentské volby, z nichž dle oficiálních výsledků vyšel vítězně nynější íránský prezident Mahmúd Ahmadínědžád. Opozice i mezinárodní organizace však označily hlasování za zmanipulované a tisíce lidí vyšly protestovat do ulic. Při demonstracích zemřelo na 30 lidí a policie stovky jich zatkla. Mezi nimi jsou také zaměstnanci několika ambasád evropských zemí a Clotilde Weiss - učitelka s francouzským pasem.
Jsou obviněni z údajné špionáže pro cizí země a ze zločinu proti íránské národní bezpečnosti. Švédské předsednictví tento proces odsoudilo a v prohlášení z 8. srpna se k tomu píše: „Akce proti jednomu členskému státu Unie, občanovi či zaměstnanci velvyslanectví je považována za akci proti celé EU a bude podle toho řešena.“ Podobná prohlášení vydala i ministerstva zahraničí Velké Británie a Francie, kterých se tento proces týká především.
Vztahy mezi Íránem a EU jsou napjaté od minulého týdne. Evropská komise nepogratulovala Mahmúdu Ahmadínedžádovi po tom, co minulý týden proběhla jeho inaugurace. V jejím oficiálním prohlášení se píše, že tak ani učinit nehodlá. Stejně tak se zachovaly i Spojené státy.
Další ochlazení přišlo po tom, co v Íránu popravili oběšením ve čtvrtek 24 lidí. EU dlouhodobě kritizuje režim Mahmúda Ahmadínedžáda za nadměrné využívání nejvyššího trestu. Švédské předsednictví považuje stále široké využití trestu smrti za znepokojující a znovu vyzvalo Írán k jeho zrušení.
O Íránu se na mezinárodně politické scéně dlouhodobě hovoří především v souvislosti s kontroverzním jaderným programem. Mezinárodní organizace usilují o jeho zastavení, protože se obávají, že Mahmúd Ahmadínedžád bude schopen díky této technologii vyrobit jadernou zbraň. Írán však ve své aktivitě v této oblasti i nadále pokračuje i přes protesty mezinárodního společenství.
