inzerce
Yalçintas vyzval tureckou vládu aby reformní proces urychlila. „Reformy neznamenají, že pokud je provedeme, stanou se z nás větší Evropané. Ne. Děláme je kvůli sobě a ne kvůli někomu jinému.“
Proces vyjednávání přirovnal k řecké pověsti o mladíkovi, který hledá bájnou Ithaku. Na konci jeho dlouhé cesty se ale ukáže, že Ithaka není tím vysněným místem, které si představoval. Uvědomí si ale, že to, čím na své cestě prošel, bylo daleko důležitější. „My (Turci) jdeme do Ithaky. Ale Ithaka je pro nás cestou.“
EU má podle něj tendenci podceňovat přínosy, které by jí členství Turecka mohlo přinést. Turecko je sedmnáctou největší světovou ekonomikou s ročním důchodem 10.000 dolarů na hlavu a 70 miliony obyvatel.
Z ekonomického pohledu již Turecko prakticky členem EU je, upozornil Yalçintas. Turecko je nejen členem evropské celní unie, ale jeho obchod s Evropskou unií již dnes představuje 55% zahraničního obchodu a investoři z Evropské unie ročně v Turecku investují většinu z 20 miliard dolarů, které do země přitečou v rámci přímých zahraničních investic.
Turecko navíc představuje důležitou bránu pro energie v době, kdy se EU snaží diverzifikovat své dodávky, říká podnikatel. „Pokud chcete přepravovat energie bezpečně a efektivně, Turecko je nutnou podmínkou.“ Z tohoto pohledu by podle něj členství Turecka pro Unii znamenalo „velký strategický skok“.
V zásadě je na členských zemích Unie, aby se rozhodli, jak vidí svou budoucnost, říká Yalçintas. Pokud chce EU zůstat regionální, do sebe zahleděnou velmocí, pak Turecko nepřijme. „Pokud se ale Evropa rozhodne stát se světovou velmocí, bude muset přibrat Turecko.“
Na otázku, zda by francouzské předsednictví, které je velmi kritické k Turecku mohlo mít negativní vliv na průběh přístupových rozhovorů Yalçintas odpověděl: „Předsednictví pochopitelně nějaký dopad (na přístupové rozhovory) mají. To ale nemůže ovlivnit směřování Evropské unie nebo Turecka. Předsednictví mohou věci urychlit nebo zpomalit a udělat některé drobné změny. Směr ale zůstává stejný.
K francouzskému návrhu na vytvoření Unie pro Středozemí, která má být oficiálně založena na pařížském summitu, který se uskuteční v neděli 13. července, uvedl, že bude hodně záležet na tom, jak bude vymyšlena. Pokud zformulujete mechanismus takovým způsobem, který neumožní, aby se do něj zapojily třetí země nebo země, které kandidují na členství v Unii, potom to fungovat nebude. Pokud jej ale zformulujete takovým způsobem, který zemím umožní spolupracovat a propojit severní a jižní pobřeží Středozemního moře, pak to bude dokonalé.“
Turecko bylo k tomuto projektu od počátku velmi kritické, neboť se obávalo, že se Francie pouze snaží zemi nabídnout alternativu k členství v Unii. Zdá se ale, že se Francii společně s Evropskou komisí podařilo tyto obavy rozptýlit a turecká média ve středu 9. července uvedla, že premiér Recep Tayyip Erdogan naznačil, že má zájem se pařížského summitu zúčastnit.¨
Celý rozhovor si můžete v angličtině přečíst pod tímto odkazem.
