inzerce
Souvislosti:
Rusko a Gruzie se střetly v pětidenní válce v srpnu 2008. V průběhu konfliktu ruské jednotky odrazily útok Gruzie na proruský separatistický region Jižní Osetie, na nějž vláda v Tbilisi nemá od počátku 90. let prakticky žádný vliv.
Rusko později Jižní Osetii a druhý odtržený gruzínský region, Abcházii, uznalo za nezávislé státy. V obou regionech jsou rozmístěny tisíce ruských vojáků.
Zástupci EU neoficiálně uznávají, že Saakašvili je za srpnovou válku vinen. Přesto ale stále může využívat podpory Západu, neboť je považován za symbol gruzínské revoluce růží, která se odehrála v roce 2003.
Po válce se ekonomický růst Gruzie výrazně zpomalil. EU a jiní mezinárodní donoři se zavázali přispět 3,5 miliardami eur na obnovu země a na podporu upadající ekonomiky výměnou za demokratické reformy (EurActiv 23.10.2008).
29. ledna se výjimečně spojili lídři několika desítek gruzínských opozičních stran a vydali společné prohlášení, kde vyzvali Saakašviliho, aby odstoupil a vyhlásil svobodné a spravedlivé prezidentské i parlamentní volby.
Následně začaly 9. dubna masivní protesty proti Saakašvilimu. Američtí analytici varovali před možnou „revolucí“, která by gruzínského prezidenta mohla svrhnout (EurActiv 10.4.2009). V ten samý moment se vztahy mezi Gruzií a Ruskem ještě více zhoršily kvůli plánovanému cvičení NATO v Gruzii.
Témata:
V interview pro Wall Street Journal, které se konalo v atmosféře očekávání příjezdu amerického viceprezidenta Joe Bidena, Saakašvili prohlásil, že někdejší cíle jeho země, tedy vstup do NATO a EU a opětovné připojení separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie, se v nejbližší budoucnosti pravděpodobně nerealizují. „Je to tragické,“ řekl a dodal: „Znamená to, že Rusové měli pro vedení války správné důvody.“
Gruzínský prezident, který se momentálně nachází pod velkým tlakem opozice, jež žádá jeho rezignaci, zřejmě ubral na svých ambicích. Uvedl totiž, že úřad opustí v roce 2013 a do té doby se bude snažit o posílení demokracie a zajištění klidného předání moci. V další části rozhovoru pak přislíbil, že vypíše nové místní volby, poskytne dostatek mediálního prostoru svým soupeřům a dokonce nabídne opozici křesla v některých z rozhodovacích orgánů vládní moci. Reagoval tak na kritiku, které se mu v poslední době dostává zejména pro autoritářský způsob vládnutí, snahu o monopolizaci státních médií ve svůj prospěch a využívání policejních složek k represi protestujících.
Jeho političtí soupeři však i nadále zůstávají skeptičtí. „Všechno je to jen bla,bla, bla,“ prohlásil lídr opozice Levan Gačečiladze a svá slova doplnil: "Podobné věci již sliboval, ale žádná z nich se neuskutečnila.“ Gačečiladze o gruzínském prezidentovi hovoří jako o „součásti problému“, nikoliv jako o jeho řešení. Podle jeho slov bude opozice usilovat, aby americký viceprezident Biden podmínil finanční pomoc, kterou chtějí USA Gruzii poskytnout, se změnou Saakašviliho chování. Největším přáním opozice ale i nadále zůstává vypsání nových voleb. „Neudělal nic, co by demokratický vůdce země měl udělat poté, co země ztratí 20% svého území,“ prohlásila další z hlavních tváří opozice, bývalá ministryně zahraničí Salomé Zurabišvili.
