inzerce
Souvislosti:
Nedávné nepokoje v Lotyšsku ukázaly, jak těžce byla pobaltská země zasažena světovou ekonomickou krizí.
U některých ruských sousedů se ke strachu z hospodářského poklesu přidává obava politického napětí s Moskvou.
Ruská nelibost vůči gruzínskému prezidentovi Michailovi Saakašvilimu je všeobecně známá. V rozhovoru mezi Vladimírem Putinem a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se odehrál před dvěma měsíci, ruský premiér údajně řekl, že chce vidět gruzínského prezidenta viset. Obsah rozhovoru byl prozrazen poradcem francouzského prezidenta.
Podobný postoj vůči ukrajinskému prezidentovi Viktorovi Juščenkovi vyšel najevo v průběhu nedávné plynové krize.
Na posledním setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem Putin nepřímo kritizoval Lotyšsko za to, že tzv. ne-občanům (etnickým Rusům v Lotyšsku) neudělilo právo volit na lokální úrovni.
Témata:
Ukrajinu, Gruzii a Lotyšsko čeká období politické nestability, jejíž příčinu lze hledat v prohlubující se ekonomické krizi.
13. února ukrajinská vláda v čele s Julií Tymošenkovou přežila v Parlamentu hlasování o nedůvěře. Její situaci navíc komplikují mocenské boje s prezidentem Viktorem Juščenkem, dosavadním blízkým spojencem.
Mise Mezinárodního měnového fondu, která posuzovala dohody, které má s Ukrajinou, odjela minulý týden z Kyjeva, aniž by dala najevo, zda poskytne více financí pro udržení ekonomiky. Ukrajinský ministr financí Viktor Pinzenik ve čtvrtek odstoupil kvůli politickým neshodám a rozepřím týkajícím se rozpočtu s Tymošenkovou, udává agentura AP.
Ukrajinský ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko údajně instruoval ukrajinské mise v zahraničí, aby upozornily na „nejvyšších možných místech na bezohledné a neadekvátní chování“ ukrajinské premiérky.
V Gruzii mnoho opozicičních politiků obviňuje prezidenta Michaila Saakašviliho za problémy, které stát má, a volají po jeho odstoupení. Mnoho zahraničních investorů z Gruzie odešlo, čímž míra nezaměstnanosti stoupla na nejvyšší úroveň ze všech zakavkazských států.
Nedávné nepokoje v Lotyšsku ukázaly, jak těžce byla pobaltská země zasažena světovou ekonomickou krizí. Avšak podle expertů je lotyšská ekonomika ve větší krizi, než ostatní země zasažené světovou finanční krizí. „Lotyšská ekonomika směřuje do propasti“, řekl Deustche Welle Neil Shearing z londýnské Capital Economics.
Z důvodu rostoucí nestability v těchto třech státech požádal EurActiv analytiky, aby zhodnotili pozadí tohoto vývoje a možnou roli Kremlu v současné nestabilitě těchto zemí.
Analytici se shodují, že hlavním důvodem nestability je složitá politická a ekonomická situace v těchto státech související i s vysoce rozšířenou korupcí a špatnou vládou. Nepřátelské vměšování se ze strany Ruska hodnotí jako podřadný faktor.
Zhoršující se ekonomickou situací v samotném Rusku a společenskou nestabilitou je Moskva sama znevýhodněna. Thierry de Montbrial, ředitel Francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI), varoval před možným katastrofickým scénářem, ve kterém by padající ceny ropy ochromily ruskou ekonomiku.
Stanoviska:
Podle ředitele bruselského EU-Russia Center Frasera Camerona světová ekonomická krize a „silná korupce“ na Ukrajině a v Gruzii jsou hlavními důvody zhoršující se situace v těchto zemích.
„Není pochyb o tom, že Rusko chce tyto země mít pod svým vlivem. Ale možnosti má omezené a k dispozici má především energetické zbraně. Ty však nemůže použít se 100% beztrestností, neboť zde existují mezinárodní pravidla“ řekl Cameron.
„Je naprosto zřejmé, že v některých zemích (Moskva) využívá úplatků, aby zvýšila svůj politický vliv. Je však těžké ohodnotit, do jaké míry je v tom úspěšná." Podle Camerona jsou státy sousedící s Ruskem slabé, ale slabé je i Rusko. „Rusko je silně zasaženo ekonomickou krizí. Ke všemu Rusko není stabilní společností. Proto si myslím, že jeho možnosti jsou spíše limitované. Gazprom se snaží najít kapitálové investice v Londýně, Paříži, New Yorku.“
Tomáš Valášek, ředitel zahraniční politiky a obrany v Center for European Reform v Londýně, řekl EurActivu, že je třeba analyzovat situaci v samotném Rusku dříve, než v sousedních státech. Sám takové nebezpečí z Ruska nevidí. Za posledních 6-7 let byla vlastně skoro pořád stejná vláda, volby se konaly každý druhý rok, lidé jsou frustrovaní a tyto faktory společně s ekonomickou krizí vysvětlují nestabilitu. Není potřeba hledat v pozadí Rusko.
U Ukrajiny jsou hlavními faktory, které vytváří tuto nestabilitu, špatné vládnutí a korupce. „Opět se nemusíme dívat na Rusko. Rusko je faktorem jenom, když Juščenko obviňuje Tymošenkovou, že je ruskou agentkou a Janukovič obviňuje společně Juščenka s Tymošenkovou, že jsou nezodpovědní v přístupu vůči Rusku. Rusko je spíše využíváno v politickém v boji, než aby ho samo vyvolávalo“.
Gruzie je však jiný případ. Podle Valáška Moskva využila Gruzii, aby ukázala, co se stane se zemí, která ji bude provokovat.
Amanda Akcakoca, politická analytička European Policy Centre, řekla EurActivu, že není správné obviňovat Rusko, za vše špatné co se momentálně děje na Ukrajině a v Gruzii. „Na Ukrajině je zřejmé, že vše souvisí s vnitřní politickou situací“ řekla Akcakoca a dodala, že vnitřní boj mezi Juščenkem, Tymošenkovou a Janukovičem, hraje do karet Rusku.
„Souhlasila bych s tím, že Rusko zhoršuje situaci v těchto zemích, ale je to hlavně domácí situace, která je důvodem nestability“ řekla Akcakoca. 
