inzerce
(Zveřejněno 31.10.2008)
Nejnovější vývoj a další kroky:
EU a USA
- 2009: Summit EU - USA v Praze
- 2007: Vznik Transatlantické ekonomické rady
- 1998: Transatlantické hospodářské partnerství
- 1995: Nová transatlantická agenda
- 1990: Transatlantická deklarace
- 1953: Navázání diplomatických styků
EU a Kanada
- říjen 2008: summit EU – Kanada (Quebec)
- březen 2004: přijetí Agendy partnerství EU a Kanady
- 1996: schválení Nové politické deklarace o vztazích EU a Kanady
- 1976: přijetí Rámce dohody ekonomické spolupráce
Souvislosti:
EU a USA
Formálně navázalo tehdejší ESUO diplomatické vztahy s USA v roce 1953. Ke konečné formalizaci vztahů mezi EU (tehdy ES) a USA však došlo až v listopadu 1990, kdy byla podepsána transatlantická deklarace. O pět let později pak podpis Nové transatlantické agendy položil základ pro další rozvoj vzájemných vztahů.
Upevňování bilaterálních pout mezi EU a USA umožňují dialogy na několika úrovních. Nejvýše postavené jsou každoroční summity, kde se nastiňují základní linie spolupráce a naopak k upravení detailů dochází na expertní úrovni.
Významnou roli hraje obchodní spolupráce. EU uzavřela se Spojenými státy v roce 1998 Transatlantické hospodářské partnerství, které dalo právní základ pro vznikTransatlantické ekonomické rady (TEC) v roce 2007, jejímž hlavním úkolem je povzbudit transatlantické hospodářské vztahy. TEC dohlíží na provádění kroků, které by mohly vést k těsnější hospodářské spolupráci. V TEC zasedají členové Komise a vlády Spojených států, kteří nesou politickou odpovědnost za ekonomické vztahy. EU a USA jsou klíčovými hráči na poli světového obchodu. Vzájemný objem obchodu představuje 40% z celkového objemu světového obchodování a zároveň 60% světového HDP. Každý den dosahuje transatlantická obchodní výměna hodnot kolem 1,7 miliard eur. Vzájemný obchodní vztah EU s USA do značné míry ovlivňuje světové hospodářství i proto, že EU a USA jsou největšími obchodními partnery většiny států světa.
Kromě ekonomické spolupráce se rozvíjí i jiné typy. Najdeme mezi nimi například Transatlantický dialog zákonodárců, Transatlantický dialog spotřebitelů a Transatlantický obchodní dialog.
Jak už bylo řečeno výše, setkáním na nejvyšší úrovni jsou summity nejvyšších představitelů, kterých se ze strany EU účastní Komise a předseda Evropské rady a za Spojené státy pak prezident. Summity připravuje Skupina nejvyšších zástupců (Group of Senior Level Representatives – SLG). Skupina se schází čtyřikrát až šestkrát ročně a připravuje zprávy o dosaženém pokroku vedoucím představitelům, kteří pak o nich jednají na summitech.
V posledních letech dochází i k lepšímu rozvoji neformálních kontaktů například mezi evropskými vědci a jejich americkými protějšky. Spojené státy a EU stále spolupracují při řešení civilních a vojenských krizí a předcházení vojenským konfliktům. V této linii pokračuje společný Pracovní plán řešení krizí a prevence konfliktů, který byl přijat v březnu 2008. Velmi úzce pak spolupracuje EU se Spojenými státy konkrétně třeba při plnění mise EU-LEX v Kosovu.
EU a Kanada
K prvnímu navázání kontaktů mezi ESUO a Kanadou došlo v 50. letech. V roce 1976 se vzájemné vztahy formalizovaly Rámcem dohody o ekonomické spolupráci. V březnu 2004 pak Kanada a EU v dokumentu Agenda partnerství EU a Kanady identifikovaly způsoby, jak zlepšit vzájemnou spolupráci.
Summity na nejvyšší úrovni se konají každoročně a za EU se jich zúčastňuje předseda Komise a předseda Evropské rady a za kanadskou stranu je to pak premiér. Summit připravuje Koordinační skupina Kanada – EU, která se sejde zhruba čtyřikrát ročně. Jednou za rok se také setkávají ministři zahraničí.
Témata
- EU a USA
Víza
Ve vztazích mezi EU a USA je stále palčivou otázkou vízová povinnost pro občany některých členských států cestujících do Spojených států. Ze států bývalé EU-15 má vízovou povinnost jen Řecko. Naopak občané členských zemí přistoupivších k EU po roce 2004 včetně musejí o víza před svou cestou do USA žádat. Výjimku tvoří pouze Slovinsko.
V září 2006 se ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko dohodly, že budou proti vízové diskriminaci USA vůči novým členským zemím Unie postupovat společně. Tato iniciativa „nováčků“ vyvolala v EU rozporuplné reakce a Komise v únoru 2008 deklarovala, že bude naléhat na členské státy, aby při vyjednávání o podmínkách bezvízového styku s USA postupovaly společně. ČR však reagovala prohlášením, že bilaterální jednání s americkou administrativou nejsou v rozporu s evropským právem. V Bruselu se nakonec v březnu 2008 představitelé členských států shodli, že i nadále mohou o bezvízovém styku jednat členské státy individuálně. Po tom, co ze strany USA nebyl učiněn výrazný pokrok v této oblasti, Komise pohrozila v červenci 2008 zavedením víz pro držitele amerických diplomatických pasů.
Americký prezident George Bush 17. října 2008 oznámil, že sedm zemí splnilo podmínky pro zařazení do bezvízového režimu. Mezi nimi je i ČR, pro jejíž občany přestala vízová povinnost platit symbolicky 17. listopadu. Ostatní státy jsou Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Jižní Korea.
Občané tedy nemusí žádat o udělení víza, pokud do USA cestují služebně nebo za turistikou avšak ne déle než na 90 dní. O vízum musí nadále žádat studenti nebo uchazeči o zaměstnání. Lidé cestující do USA však budou místo žádosti o vízum vyplňovat v internetovém systému ESTA povolení ovšem to za předpokladu, že mají pas s biometrickými prvky. Pokud nový typ pasu nemají, musí čekat na udělení víza. Nově se v systému ESTA musí registrovat i občané, jejichž země patřily do bezvízového režimu USA již dříve. Americký prezident George Bush naznačil, že v další vlně rozšíření amerického bezvízového programu by mohlo být Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Malta a Kypr.
Globální oteplování
EU se snaží již řadu let přimět Spojené státy k souhlasu se závazným snižováním emisí skleníkových plynů. Přestože USA patří k největším znečišťovatelům ovzduší s iniciativou nesouhlasí a odmítly podepsat Kjótský protokol.
Bývalý americký prezident George Bush však na summitu EU – USA v červnu 2008 naznačil, že dochází k přehodnocení amerického stanoviska. Bush překvapil, když řekl, že USA již mají strategii, která bude účinná při řešení problému globálních změn klimatu. Nesdělil však další podrobnosti. Americký prezident také upozornil, že není možné uzavřít jakoukoli dohodu na mezinárodní úrovni bez účasti Indie a Číny.
Demokrat Barack Obama, který nastoupil do úřadu 20. ledna, přikládá boji proti globálnímu oteplování velkou důležitost. Obama slibuje, že za jeho prezidentství budou USA lídrem v boji proti globálnímu oteplení a zasadí se o to, aby v roce 2012 pocházelo 10% elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Barack Obama navštívil v dubnu Evropu. Při této příležitosti se uskutečnil neformální summit EU - USA. Obama v projevu, který přednesl v Praze, potvrdil, že USA chtějí hrát vedoucí úlohu v ochraně životního prostředí.
Jednání na půdě WTO
Ekonomické vztahy EU a USA jsou na velmi dobré úrovni, nicméně, EU a USA se velmi často střetávají na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Připomeňme spor o hormonálně upravené hovězí maso, kdy EU zakázala jeho dovoz z USA a Kanady a USA i Kanada na oplátku uvalily cla na celý seznam evropských produktů (například sýr Roquefort nebo dijonskou hořčici).
Obecně se v rámci WTO střetávají Spojené státy s EU také v otázce cel. Nemohou se shodnout na tom, kdo by měl učinit větší ústupky také v dotacích na zemědělské produkty. EU a USA se často snaží přesunout odpovědnost na rozvíjející se země jako je Brazílie, Indie nebo Čína a požadují, aby tyto země otevřely své trhy dříve, než se k podobnému kroku odhodlají i ony.
Vztahy EU - USA během Obamova prezidentství
Vztahy EU a USA se za prezidentství George Bushe ml. spíše zhoršily než zlepšily. Za pomyslný vrchol rozpačitých spíše než vřelých vztahů lze označit vojenský konflikt v Iráku. EU v tomto případě znovu nedokázala mluvit jedním hlasem a jednotlivé členské státy k americkému rozhodnutí svrhnout autoritativní režim Saddáma Husseina zaujaly vlastní stanoviska. Zjednodušeně lze říci, že většina „starých“ členských zemí se postavila proti a nové členské země (včetně ČR) vyjádřily rozhodnutí prezidenta Bushe podporu. Bush do značné míry spoléhal na individuální kroky v mezinárodní politice a nesnažil se ve většině případů hledat širší podporu pro svá rozhodnutí.
EU také jednoznačně nepodpořila vyhlášení nezávislosti do nedávné doby ještě srbské provincie Kosovo. Členské státy se k tomu postavily nezávisle a stále ještě třeba Slovensko nebo Maďarsko nezávislý kosovský stát neuznaly. USA naopak byly druhým státem, který nezávislost Kosova podpořil. I když v nedávné době existovaly ve vzájemných vztazích malé trhlinky, zůstává transatlantické spojenectví klíčovým geopolitickým faktorem, který do značné míry určuje současný mezinárodní systém.
Jedno z prvních rozhodnutí Baracka Obamy v úřadu amerického prezidenta bylo ohlášení uzavření nechvalně proslulé věznice na americké základně Guantánamo. Mělo by k tomu dojít do konce roku 2009. USA žádají, aby evropské státy poskytly "útočiště" přinejmenším 60 ze 245 vězňů. V Guantánamu jsou zadržováni lidé podezřelí z teroristické činnosti. V červnu 2009 se ministři vnitra dohodli na podmínkách, za nichž bude možné přijmout v EU některé ze zadržovaných z Guantánama. Rozhodovat o tom stále budou jednotlivé členské státy. ČR nebo Slovensko na svém území nikoho z Guantánama nechtějí. Naopak Francie či Itálie již deklarovaly ochotu přijmout určitý počet bývalých vězňů.
EU, USA a ekonomická krize
EU a USA přistupují k řešení finanční a hospodářské krize rozdílně. EU přijala v prosinci 2008 Plán obnovy, v jehož rámci by mělo být k dispozici na znovunastartování evropské ekonomiky 200 miliard eur. Krizi řeší také jednotlivé členské státy na národní úrovni. Zavádí se opatření na podporu spotřeby například šrotovné. EU je však obecně proti velkým finančním injekcím do hospodářství, které významně zatěžují veřejné finance. Evropští lídři tuto linii potvrdili na jarním summitu v Bruselu 19. - 20. března.
Naopak administrativa Baracka Obamy se vydala cestou finančních injekcí, které zvýší zadlužení USA nebývalou měrou. Obama požadoval, aby evropské státy poskytly na obnovu světového hospodářství mnohem více financí, než bylo dohodnuto. EU i USA se staví rozhodně proti protekcionistickým tendencím. Stejně tak jsou zajedno i v nutnosti posíleného dohledu nad finančními institucemi a trhy.
Stanoviska:
O zrušení vízové povinnosti pro občany ČR, Slovenska, Maďarska, Estonska, Lotyšska a Litvy cestující do USA komisař pro právo a justici Jacques Barrot řekl: "Je to výsledek mnoha let úsilí Komise i dotyčných zemí.... Budeme dál pracovat s americkými úřady na zajištění stejného zacházení pro všechny evropské občany."
O návštěvě nového amerického prezidenta Obamy v Praze tehdejší premiér Mirek Topolánek prohlásil: "Jsem velmi spokojen, že Barack Obama svou misi zakončil zrovna v Praze. Pro nás to byla velká čest. Bylo pro nás důležité, aby Barack Obama na své první cestě do Evropy navštívil kromě jiného předsednickou zemi, ale hlavně Českou republiku a Prahu."
