inzerce
(Zveřejněno 16.7.2008)
Nejnovější a další kroky:
- Poslední jednání na vysoké úrovni s představiteli Číny se konalo v dubnu tohoto roku. Summit EU – Čína je na plánován na 28. listopadu 2008.
- Summit EU – Indie proběhne ve francouzském Toulouse v září 2008.
Souvislosti:
Čína
Evropská komise si dlouhodobě stanovila čtyři cíle, o jejichž naplnění hodlá usilovat: rozšíření a prohloubení politického dialogu s Čínou, podpora přeměny Číny v zemi s otevřenou společností, vládou zákona a respektem k lidským právům, podpora plné integrace Číny do světového obchodu a také propagace Unie v Číně.
Základním dokumentem, na kterém jsou i dnes postaveny vztahy mezi Čínou a EU je Dohoda o obchodu a spolupráci z roku 1985. Ta byla postupně doplňována v letech 1994 a 2002 a obsahuje ujednání jak o obchodních vztazích, tak o programu vzájemné kooperace. V lednu 2007 začaly práce na podstatně podrobnější Dohodě o spolupráci a partnerství (PCA). Kromě těchto všeobecně pojatých dohod byla v průběhu posledních let podepsána celá řada dalších ujednání mezi oběma stranami např. o vědecké spolupráci, o podpoře satelitní navigace Galileo, o námořní bezpečnosti a mnoho dalších.
V současnosti se intenzivně jedná především o otázkách ochrany duševního vlastnictví, soutěžním právu, podnikání, textilním průmyslu a makroekonomických otázkách. Obchodní výměna Číny s EU čítala v minulém roce 301 miliard eur, což je skoro šestkrát více než v případě jejího jižního souseda – Indie. Kromě výše zmíněných otázek unijní vztahy s Čínou v současnosti nejvíce zatěžuje rapidně rostoucí schodek obchodní bilance, který souvisí s nepříznivými podmínkami pro podnikání cizinců v Číně a také otázka lidských práv.
Indie
Navázání vztahů mezi EU a Indií se datuje už do počátku 60. let, kdy byla Indie jednou z prvních zemí, která navázala diplomatické styky s Evropským společenstvím. V průběhu 70. a 80. let byly podepsány 2 bilaterální dohody nahrazené v roce 1994 rozsáhlejší Dohodou o spolupráci. Ratifikace tohoto dokumentu zahájila éru bližšího vzájemného dialogu, který zahrnuje mimo jiné i pravidelné schůzky ministrů z obou ekonomických bloků probíhající na roční bázi.
Dalšími významnými dokumenty, které určují vzájemné vztahy obou partnerů je komuniké Komise nesoucí název „Prohloubení partnerství mezi EU a Indií“ z roku 1996. K posunu došlo v roce 2004, kdy Komise společně s indickými vyjednavači vytyčila základní kroky vedoucí ke strategickému partnerství s Indií. Rozsáhlý dokument se věnuje mnoha různým otázkám od zbraní hromadného ničení a terorismu přes problém migrace, demokracie a lidských práv až po ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Témata:
Čína
Poslednímu jednání Evropské komise s čínskými přestaviteli, které se konalo na konci dubna v Pekingu dominovaly především otázky obchodního deficitu, padělků, klimatu a energie a lidských práv v souvislosti se zásahem čínských ozbrojených složek v Tibetu.
Obchodní deficit EU vůči Číně narůstal v posledních letech o 15 miliónů eur každou hodinu a to při současném růstu objemu vzájemné obchodní výměny přibližně o 20–25% ročně. V roce 2007 činil obchodní deficit EU ve vztahu k Číně celých 160 miliard eur. A to není vše. Zatímco objem čínských investic v Unii roste o desítky procent ročně, naopak evropských investic v Číně za poslední léta razantně ubylo. V souvislosti s výrazným prohloubením nerovnováhy v současnosti v Evropě sílí protekcionistické hlasy.
Na dubnovém jednání v Pekingu byla ustavena speciální obchodní komise (po vzoru Transatlantické ekonomické rady), která by měla sloužit jako platforma pro řešení problémů způsobujících nadměrný obchodní deficit. Evropským společnostem jde především o ochranu autorských práv a lepší přístup na čínské trhy. Je však třeba dodat, že ustavení nové komise zatím podle analytiků nepřineslo viditelné výsledky. Ostatně komisař pro obchod Peter Mandelson se už v dubnu nechal slyšet, že v případě nezměněné situace počítá s možnými protiopatřeními ze strany Unie.
Dále se v Pekingu jednalo o boji proti padělkům, tedy o ochraně autorských práv. Podle údajů Unie až 80% celosvětově prodávaných padělků pochází z Číny. Komisař Mandelson v tomto směru ocenil snahu čínských úřadů a viditelný pokrok, kterého v této oblasti dosáhly. Nicméně zdůraznil, že hodně práce je stále před nimi. Obě strany také podepsaly dohodu, která by měla do budoucna usnadnit koordinaci zabavování padělaného zboží. Konkrétní nástroje, které budou v rámci této dohody používány, vzejdou z podzimního summitu EU – Čína.
V otázce boje s klimatickými změnami nastal podle Komise v postoji Číny viditelný posun. Asijská velmoc je v současnosti připravena vyjednávat o globální dohodě o klimatu a včlenit do něj vlastní schéma pro redukci emisí skleníkových plynů. Spolupráci při řešení globálního oteplování a energetických témat čínská strana jednoznačně podmiňuje umožněním technologického transferu ze „západu na východ“. Unie chce Číně také pomoci s řešením otázek týkajících se životního prostředí, a proto oznámila zřízení nového fondu, který bude založen na podzimním summitu.
Indie
I přes sbližování EU s Indií jsou podle analytiků politické vztahy mezi oběma partnery chronicky podceňovány. Hodnota vzájemného obchodu při tom dosáhla v minulém roce 56 miliard eur a v posledních letech roste tempem okolo 15% za rok. A nejen to, indické společnosti zakoupily během poslední dekády rozhodující podíly ve dvou největších evropských ocelárnách Arcelor a Corus a převzaly také automobilky Jaguar a Land Rover.
Bez intenzivních vztahů s Indií navíc podle odborníků nemůže hrát Unie rozhodující roli při řešení globálních problému dneška jako je např. globální oteplování. Schůzky zástupců Indie a EU jsou i přes tento fakt podle názoru politologů stále nepříliš konstruktivní a např. indický premiér věnuje mnohem více prostoru i energie jednání s německou kancléřskou Merkel či francouzským prezidentem Sarkozym než s představiteli Evropské Unie.
Problémy ve vzájemné komunikaci můžeme ilustrovat na příkladu sporu o cla na dovozy vína a tvrdého alkoholu. Ta jsou v Indii až prohibitivně vysoká – dosahují často několika stovek procent. Taková situace se přirozeně nelíbí evropským výrobcům alkoholických nápojů. Indie totiž pro ně vzhledem počtu obyvatel a ekonomickému růstu představuje trh s obrovským potenciálem, který nabývá na významnosti zvláště v situaci, kdy na evropské trhy proniká stále více levného alkoholu ze zahraničí. Šetření Komise provedené na základě stížností unijních vinařů a likérek skutečně v prosinci 2006 potvrdilo, že indická dovozní cla jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Nastala proto ještě intenzivnější jednání s indickou stranou, která ovšem nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Indové totiž sice uznali stížnost Unie, nicméně připomněli, že celní politika je v Indii v kompetenci jednotlivých států a centrální vláda proto jen těžko něco zmůže. Podle představitelů Komise tak Unii nezbylo nic jiného než se v této věci obrátit na WTO, což učinila v březnu minulého roku. Od té doby nebyl zaznamenán žádný významný posun.
I přes zmíněné rezervy ve vzájemných vztazích v současnosti probíhají intenzivní jednání o nové smlouvě týkající se vzájemného obchodu a investic, která by měla představovat výrazný krok vpřed. Unie od nového dokumentu očekává především snížení dovozních cel, o kterých už byla řeč, a zlepšení investičních možností evropských společností v Indii např. v telekomunikacích nebo pojišťovnictví. Indická strana si od smlouvy slibuje snadnější přístup Indů na evropský pracovní trh, lepší možnosti pro prodej služeb (především telekomunikace a IT) a také snížení bariér pro importy některých indických produktů jako jsou chemikálie, textilní výrobky či obuv.
