inzerce
Rovné příležitosti z pohledu přístupu ke vzdělávání
Vzdělavatelnost obyvatel a jejich schopnost přizpůsobovat se a učit se novým dovednostem souvisí především s kompetencemi a dispozicemi získanými v raném věku, tj. v průběhu základního, ale dle nejnovějších studií také předškolního vzdělávání. Dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání je klíčovým základním prvkem všech vzdělávacích systémů. V návaznosti na základní vzdělávání poté spočívá klíčová úloha středního vzdělání jednak v přípravě studentů na vstup na trh práce, a to v situaci značné proměnlivosti struktury poptávky po práci, a také v poskytnutí dostatečné motivace, schopností a znalostí pro pokračování v dalším studiu. V kontextu konkurenceschopnosti je vzdělanost obyvatelstva klíčová, existuje vysoká míra korelace mezi momentálním vývojem vzdělanosti a budoucí ekonomickou vyspělostí. Přitom v mezi jednotlivými kraji České republiky existují ve vzdělanostní struktuře významné rozdíly. Pozitivním příkladem je vývoj vzdělanosti v hlavním městě Praze, kde vysoká míra vzdělanosti obyvatelstva je jasně provázena vysokou ekonomickou prosperitou (6. nejbohatší region celé EU). Naopak potenciálně problematická situace nastává v Karlovarském kraji, kde míra vzdělanosti dlouhodobě klesá a zejména podíl osob se základním vzděláním či zcela bez vzdělání dosahuje téměř čtvrtinu obyvatelstva.
Základní strategická doktrína konkurenceschopnosti EU Strategie Evropa 2020 vymezuje v této souvislosti následující cíle, jež mohou být též interpretovány z pohledu rovných příležitostí:
- snížit podíl osob odcházejících předčasně ze vzdělání (tj. osob se základní nebo nižším vzděláním, které nepokračují v dalším studiu) na 10 %,
- zvýšit účast dětí ve věku 4 let a starších na předškolním vzdělávání na 95 %,
- snížit podíl dětí ve věku 15 let s nedostatečnými schopnostmi v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti na 15 %.
V podmínkách České republiky jsou důležité zejména poslední dva jmenované cíle. Míra účasti na předškolním vzdělávání je v České republice tradičně vysoká, avšak s nárůstem počtu dětí v populačních ročnících po roce 2000 chybějí pro maximální účast dětí na předškolním vzdělávání fyzické i lidské kapacity. Jak uvádí Národní program reforem České republiky 2011, je třeba se zaměřit především na zvýšení počtu finančně dostupných a kvalitních institucí předškolní výchovy a na jejich dostupnost pro sociálně či kulturně vyloučené děti. Zřejmě nejurgentnější oblastí k řešení v kontextu plnění cílů strategie Evropa 2020 je pro Českou republiku nedostatečná a navíc klesající úroveň schopností českých žáků. První z uvedených cílů nepředstavuje ve většině krajů České republiky v současné době zásadní problém, to však neplatí pro kraje Karlovarský a Ústecký. Ve věkové skupině 20 – 24 let dosáhl podíl osob se základním nebo nižším vzděláním v roce 2009 v Karlovarském kraji 19,7 % a v Ústeckém kraji 14,7 %. Ve všech ostatních krajích se podíl těchto osob pohyboval pod hranicí 10 % nebo jen těsně nad ní. Přesto je ale na místě realizovat v této oblasti trvalá preventivní opatření, která zamezí nárůstu osob s nedostatečným vzděláním. Vláda České republiky nadto zařadila do Národního programu reforem České republiky 2011 cíl snížit podíl osob předčasně opouštějících vzdělávání do roku 2020 na úroveň 5,5 %, proto bude třeba zvýšit zejména v některých krajích úsilí při zkvalitňování vzdělanostní struktury obyvatelstva.
Jedním s nejviditelnějších problémů, s nimiž se potýká české školství, je klesající kvalita českých žáků a studentů. Tuto skutečnost dokládají především zhoršující se výsledky českých žáků v mezinárodních srovnávacích testech PISA. Zvýšení kvality by se tak mělo stát hlavní prioritou v oblasti školství, která by se měla ve svém konečném důsledku projevit ve schopnosti absolventů profesně uspět v ekonomických odvětvích generujících ekonomickou prosperitu a výrazně zvyšujících konkurenceschopnost.
Toto je pouze část analýzy. Celý text si můžete přečíst v Měsíčníku aktualit EU, čísle 96, září 2011. Lze jej stáhnout zde.










