inzerce
Souvislosti:
Schopnost a ochota lidí vzdělávat se dále i po té, co dokončí svá studia závisí na celé řadě okolností. Na jedné straně lidi motivuje vidina postupu na kariérním žebříčku a vyhlídky na lepší uplatnění na pracovním trhu, na druhé straně je ale od účasti na dalším vzdělávání odrazují takové faktory jako například vysoká cena kurzu, délka dojíždění (nekoná-li se kurz poblíž pracoviště či bydliště), nevstřícný postup ze strany některých zaměstnavatelů nebo potřeba věnovat svůj volný čas rodině a péči o děti.
Podpora dalšího, respektive celoživotního vzdělávání je také ústředním bodem evropské strategie pro růst a zaměstnanost (Lisabonské strategie), která jej považuje za zásadní v procesu posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Pokud by se Evropě podařilo splnit cíl Lisabonské strategie, účastnilo by se v roce 2010 dalšího vzdělávání 12,5% dospělých ve věku 25-64 let. Čísla však ukazují, že se řadě členských zemí tento cíl stále nedaří plnit. Nedávné údaje Eurostatu dokonce ukazují, že mezi lety 2005 a 2006 podíl dospělých, kteří se v uplynulých čtyřech týdnech (před provedením průzkumu) nějakého vzdělávání účastnili, poklesl z 10,8% na 9,6%.
S úmyslem podpořit lidi v účasti na dalším vzdělávání proto Evropská komise v září 2007 připravila Akční plán vzdělávání dospělých, v němž vyzývá členské země, aby se zaměřily na odstraňování překážek, které lidi od dalšího vzdělávání odrazují. Zvláštní péči by podle Komise měly členské země věnovat znevýhodněným skupinám, jako jsou například lidé s nižším vzděláním, imigranti nebo zdravotně postižení, kteří překážky na cestě za zlepšením své kvalifikace pociťují nejčastěji.
Témata:
Poslanci Evropského parlamentu v návaznosti na Akční plán vzdělávání dospělých přijali tento týden drtivou většinou (609 hlasů pro, 39 proti) zprávu poslankyně Doris Pack (EPP-ED) o dalším vzdělávání dospělých. Poslanci v ní iniciativu Evropské komise uvítali a zdůraznili, že překážky, které lidem brání v účasti na dalším vzdělávání, by měly co nejdříve zmizet a členské země by měly dospělé více motivovat k účasti na dalším vzdělávání.
Absolventi kurzů dalšího vzdělávání by se mohli na pracovních trzích Evropské unie lépe uplatnit v případě, kdyby se další vzdělávání dospělých propojilo s Evropským kvalifikačním rámcem (EQF), jehož cílem je zajistit mezinárodní porovnatelnost úrovně dosaženého vzdělání, prozatím se však zaměřuje pouze na formální vzdělání.
Parlament členské státy vyzývá k vytvoření sociálních, ekonomických nebo daňových pobídek, které by lidi motivovaly k účasti na dalším vzdělávání. Na druhé straně by mohly členské země zavést daňové pobídky pro zaměstnavatele, kteří financují a organizují kurzy dalšího vzdělávání svých zaměstnanců. Mohly by firmy navíc pobízet i k vytváření firemních jeslí a mateřských školek pro děti rodičů, kteří se vrátí do pracovního procesu a zároveň zajistit, aby se tito rodiče mohly dále vzdělávat ve své pracovní době.
V neposlední řadě pak poslanci kladou ve své zprávě důraz na větší podporu jazykovým kurzům, zejména těch, které budou zaměřeny na imigranty, a jazykovému vzdělávání obecně.
Další kroky:
Během roku 2009 by se měla uskutečnit konference, na níž Evropská komise vyhodnotí výsledky dosažené v rámci Akčního plánu pro vzdělávání dospělých a projedná další postup.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
