inzerce
Podle Bruselu čelí evropský výzkum vážným hrozbám. Jak zaznívá z centra Unie, jen málo myšlenek, které se zrodí v Evropě, projdou úspěšně cestu od „výzkumu k prodeji“. Evropské nápady se poté těžko probojují mezi tvrdou celosvětovou konkurenci, jíž v současnosti dominují asijské trhy. Brusel varuje, že pokud se na starém kontinentě otázka výzkumu nezlepší, může nás čekat neřízený ekonomický pokles.
Evropská unie se proto zavázala k tomu, že se bude více zabývat strukturálními fondy a veřejnými zakázkami, které cílí na oblast inovací. Stejně tak se bude snažit odstranit překážky, které brání Evropanům proměnit jejich znalosti a dovednosti v prodejné a konkurenceschopné výrobky.
Podle komisařů, kteří mají otázky inovací ve svých portfoliích, Máire Geoghegan-Quinn, odpovědné za výzkum, inovace a vědu, a Antonia Tajaniho, komisaře pro průmysl a podnikání, je důležité přilákat nové investory k firmám, jež se zabývají inovacemi. K tomu by měl mimo jiné posloužit nový režim toku přeshraničního rizikového kapitálu a rozšíření finančního nástroje na sdílení rizika (Risk-Sharing Finance Facility), který pochází z dílny Evropské investiční banky.
Dlouho očekávaný plán navrhuje vládám členských států, aby vyčlenily zvláštní rozpočtové prostředky na zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb. Vytvoří se tak trh veřejných zakázek v hodnotě nejméně deseti miliard eur ročně. Členské státy by potřebné finance čerpaly především z evropských strukturálních fondů pro výzkum a inovace (EurActiv 16.09.2010). Celková částka pro všechny státy se v tomto balíčku pohybuje ve výši 86 miliard eur.
Stavební kámen Evropy 2020
Téma inovací se v současnosti těší v Evropě zvláštní pozornosti. Inovační plány (nazvané „Unie inovací“), spojené s výzkumem a vzděláním, jsou jedním ze základních stavebních kamenů strategie Evropy 2020, která se zaměřuje na ekonomický růst a tvorbu pracovních míst.
Plán nových inovačních strategií představila Komise již v minulém roce v rámci Evropského roku tvořivosti a inovací. Původně se měl plán soustředit jen na oblast podnikání, ale poté, co do funkce komisaře pro výzkum, inovace a vědu nastoupil Máire Geoghegan-Quinn, záběr plánu se rozšířil i na další témata.
Nový komisař přišel minulý rok s dokumentem nazvaný Manifest tvořivosti a inovací (Creativity and Innovation Manifesto), který by měl dát politický podnět k překonání překážek v dalším vývoji na poli inovací (EurActiv 12.11.2010). Jedním z aspektů, na který se dokument zaměřuje je, kromě jiných, reforma systému duševního vlastnictví. S touto záležitostí se Evropa potýká již řadu let a bude také součástí nadcházejícího Aktu pro jednotný vnitřní trh, který má spatřit světlo světa na konci tohoto měsíce (EurActiv 3.9.2010).
Projekt „Unie inovací“ definuje inovace jako „změny, které urychlí a zlepší způsob, jakým vymýšlíme, vyvíjíme a zhotovujeme nové produkty, průmyslové procesy a služby. Jsou to změny, které vytvoří více pracovních míst, zlepší kvalitu lidského života a vytvoří ekologičtější a lepší společnost.“
Chybí milion výzkumných pracovníků
A nyní řečí čísel. Komise také uveřejnila novou studii, která poukazuje na to, že zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP, jak je stanoveno ve strategii růstu Evropa 2020, přinese 3,7 milionů pracovních míst a zvýší roční HDP sedmadvacítky o 795 miliard eur do roku 2025.
Odborníci se však shodují na tom, že na nový inovační boom bude zapotřebí jeden milión nových výzkumníků. Komisařka Geoghegan-Quinn také varuje před „odlivem mozků“ a zdůrazňuje, že je nutné, aby se Evropa dokázala udržet a přilákat nové světové špičky v oblasti výzkumu.
Komise, v souladu s Lisabonskou smlouvou, chce proto zatraktivnit výhled práce v EU vědcům tím, že jim umožní, aby si při přestěhování v rámci Unie ponechali původní pobíraný důchod, i když změní své pracovní místo.
Partnerství bude čelit velkým výzvám
Evropská komise představila také projekt Evropského inovačního partnerství (European Innovation Partnerships), jehož pilotní verze se zaměří na aktivní a zdravé stárnutí populace.
Dále by se měla řešit i další témata jako energie, chytrá města, hospodaření s vodními zdroji, zemědělství nebo suroviny. Podle slov Komise se bude plán také snažit zintenzívnit již zmíněnou oblast výzkumu a vývoje, koordinování investic a celkově nastartovat poptávku. Aby k těmto cílům Brusel přivábil investory, poskytne jim základní financování ve formě fondů.
Komise má také v hledáčku systém vzdělávání. Unie inovací by měla totiž také zahrnovat vývoj nových učebních osnov, které by měly pomoct rozvinout nedostatek schopností a prohloubit vzájemnou spolupráci mezi univerzitami. Brusel také podporuje vznik nezávislého hodnotícího systému vysokých škol.
Unie inovací bude projednána na Radě pro konkurenceschopnost, která je naplánována na příští úterý (12. října), a také na zasedání Evropské rady v prosinci.
