inzerce
Evropská komise každým rokem v rámci kontroly plnění cílů Lisabonské strategie vyhodnocuje pokrok členských zemí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. K tomu využívá šestnáct indikátorů. Jde například o účast na předškolním vzdělávání, počet absolventů středních škol, dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo objem investic do vzdělávání a odborné přípravy. Komise srovnává pokrok členských zemí s cíli, na nichž se pro rok 2010 dohodly členské státy:
Školy by nemělo předčasně opouštět více než 10% studentů
Podíl žáků, kteří mají problémy s čtenářskou gramotností má poklesnout přinejmenším o 20%
Alespoň 85% mladých lidí by mělo mít uzavřené středoškolské vzdělání
Měl by vzrůst počet absolventů o 15% v oblastech jako je matematika nebo věda a technologie. Zároveň by se měla snižovat nerovnováha mezi pohlavími
Celoživotního vzdělávání by se mělo účastnit alespoň 12,5% dospělých
Zpráva za rok 2008 (pátá v pořadí) ukazuje, že počet absolventů v oblastech jako je matematika nebo věda a technologie obecně vzrostl, zatímco počet studentů, kteří předčasně ukončí vzdělávání poklesl. Zpráva rovněž poukazuje na růst počtu absolventů středních škol a rostoucí účast na dospělých na celoživotním vzdělávání.
Zemím se ovšem nepodařilo snížit podíl žáků, kteří mají potíže se čtením. Namísto plánovaného poklesu o 20% negramotnost naopak od roku 2000 více než o 10% vzrostla.
Podle Evropské komise mají všechny členské země svá silnější a slabší místa ve všech sledovaných oblastech a ve všech oblastech vykazují také značnou divergenci. Například Finsko, Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Irsko, Polsko a Slovinsko plní všech pět uvedených cílů zatímco Francie, Nizozemsko nebo Belgie vykazují pouze průměrný výkon a pokrok při dosahování cílů se zde zastavil.
V oblasti čtenářské gramotnosti je na tom nejhůře Rumunsko a Bulharsko kde má se čtením potíže více než polovina žáků. Naopak nejlépe je na tom Finsko (pouze 4,8%), Irsko (12,1%) a Estonsko (13,6%).
Pokud jde o další indikátory, Polsko vykazuje největší nárůst počtu absolventů matematických a vědeckotechnologických oborů od roku 2000. Švédsko je zase nejlepší s účastí dospělých na dalším vzdělávání a Česká republika, Polsko a Slovensko mají nejnižší podíl studentů, kteří předčasně ukončí vzdělávání a zároveň nejvyšší podíl absolventů středních škol.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt Institut, o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
