inzerce
Souvislosti:
V květnu 2006 vydala Evropská komise sdělení, ve kterém uvedla podrobná doporučení o tom, jak modernizovat vyšší vzdělání v Evropě. Ve svém nejspornějším návrhu zpráva po členských státech požaduje, aby daly univerzitám více autonomie a odpovědnosti, a přesvědčuje vlády, aby „otevřely [univerzity] podnikatelské komunitě“.
V červenci 2007 Komise zahájila konzultační proces o modernizaci školního vzdělání v členských státech. Konzultace se zaměřila na široké spektrum otázek od modernizace školních osnov a podporu celoživotního vzdělávání až po roli učitelů v rychle se měnícím učitelském prostředí.
Francouzské plány na zavedení evropských doporučení ohledně reformy vyššího vzdělání – zvláště dát univerzitám více nezávislosti v řízení svého vzdělávacího procesu a hledání vnějších finančních zdrojů – vyvolalo opozici v řadách studentů, zaměstnanců univerzit a u Francouzské asociace výzkumných pracovníků. Všichni se bojí, že odstoupení státu by mohlo vést k nadměrnému vlivu soukromého sektoru na studijní programy vyššího vzdělání a k nerovnoměrnému rozvoji univerzit.
Témata:
Na Evropském summitu podnikatelů, který se uskutečnil 22. února 2008, vystoupili zástupci akademické obce a průmyslu a shodli se na tom, že evropský systém vyššího vzdělávání potřebuje rychlou a výraznou diverzifikaci, aby umožnil univerzitám podílet se na dnešní globální konkurenci o nejlepší mozky, financování a reputaci.
Podle účastníků summitu mezi další důvody slabé konkurenceschopnosti Evropy ve světovém systému vyššího vzdělání patří chronický nedostatek financí, velká regulace vládnoucích struktur univerzit, nedostatek autonomie a izolacionistický postoj, který brání spolupráci mezi univerzitami a dalšími sociálními aktéry, jako je průmysl a podnikatelé.
Vytvoření udržitelných partnerství mezi univerzitami a podnikateli bylo označeno jako jedno z východisek k překonání těchto problémů. Aby to ale bylo možné, je potřeba, aby univerzity měly více autonomie – k hledání vnějších finančních zdrojů a k jejich následnému řízení, k rozhodování o vzdělávání a vytváření vnějších partnerství. Mluvčí se shodli, že se nejedná pouze o partnerství mezi podnikateli a akademickou obcí, ale také o nutnost vytvářet styčné plochy mezi průmyslem, podnikateli a základním a středním vzděláním.
Podle jejich názoru časnější zahrnutí podnikatelů do vzdělávacího systému by mohlo pomoci redukovat znepokojivě vysoká čísla těch, kdo předčasně opustí vzdělávací systém a podporovat zájem o přírodní vědy, ve kterých žáci a studenti mohou mít kontakt se skutečným životem a vidět, jak by jim např. matematika mohla posloužit v pozdějším životě.
Stanoviska:
„Podnikatelé se musí zajímat o vzdělání – od základního až po celoživotní – zatímco školy a univerzity se musí otevřít znalostem a vlivu podnikatelů,“ řekl komisař pro vzdělávání Ján Figeľ. Uvedl také, že „klasciká izolace“ institucí poskytujících vyšší vzdělání není odpovědí na inovační výzvy dneška.
Dr. Craig Barrett, předseda představenstva společnosti Intel, řekl, že by bylo dobré v Evropě vytvořit multidisciplinární Evropské instituty pro inovace a technologie. Evropa potřebuje „více konkurence mezi institucemi poskytujícími vyšší vzdělání, studenty a zeměmi, a stejně tak i úzkou spolupráci s průmyslem“. Argumentoval, že nedostatek tvrdé konkurence mezi evropskými univerzitami je obecně vzato pro kvalitu vyššího vzdělání špatný.
Profesor Frans van Vught, člen vedení Evropské asociace univerzit (EUA) uvedl, že konkurence mezi univerzitami z důvodu získání nejlepších mozků, financování a reputace je nyní globální a že evropské univerzity nemají finanční nástroje na to, aby tuto soutěž vyhráli.
Podle profesora van Vughta existují čtyři důvody, proč evropské univerzity zaostávají. „Za prvé, máme historický problém s nedostatkem financí. Spojené státy utrácejí o 100% více prostředků na vyšší vzdělání. Navíc, kolem 4.000 amerických institucí vyššího vzdělání je mnohem rozmanitější než 4.000 evropských institucí, které jsou velmi homogenní.“ Dalšími důvody jsou podle van Vughta přísně regulované struktury vládnutí, které omezují autonomii institucí poskytující vyšší vzdělání, stejně jako zastaralý názor, že univerzity musí být chráněny před církví, státem a společenskými vlivy.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
