inzerce
Souvislosti:
Ján Figeľ, evropský komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež, se na sklonku minulého týdne zúčastnil v Praze veřejné diskuse „Vzdělávání a mezikulturní dialog v Evropské unii“. O svůj pohled se do diskuse, kterou uspořádaly společně sdružení ANO pro Evropu a Zastoupení Evropské komise v ČR, se vedle komisař, přišli podělit také senátorka a členka senátního výboru pro záležitosti EU Alena Gajdůšková, vládní zmocněnec pro evropský výzkum Ivan Wilhelm, teolog a vysokoškolský profesor Tomáš Halík a Eva Žáková, ředitelka Institutu umění při Divadelním ústavu.
Rok 2008 vyhlásila Evropská komise rokem mezikulturního dialogu. Smyslem tohoto kroku je podpořit diskusi mezi odlišnými kulturními skupinami, které vedle sebe v kulturně stále diverzifikovanější Evropě žijí a střetávají se. Odlišné kultury si podle Komise mají co předávat a mohou se navzájem inspirovat.
Témata a stanoviska:
Vést dialog, je podle komisaře Jána Figeľa nezbytné. Absence dialogu pouze vytváří problémy, varoval. Snaha o lepší porozumění mezi kulturami by ale neměla končit pouze u tohoto jediného roku – kultura dialogu by se měla nadále rozvíjet a pěstovat, jinak hrozí neporozumění, které může ve svých důsledcích vést k radikalismu a fundamentalismu.
Kultura Evropskou unii vždy charakterizovala lépe než „byznys“, říká komisař. Evropa není žádný „melting pot“, spíše je definována odlišnými kulturami a na nich je také postavena.
K tomu, aby se kultury mohly nadále rozvíjet, je třeba vytvořit příznivé prostředí. Právě k vytvoření takových podmínek chce přispět EU v rámci roku mezikulturního dialogu. V tomto duchu může také dialog mezi kulturami přispět k naplnění evropského hesla „sjednoceni v rozmanitosti“.
Figeľ uvedl, že výzva k dialogu je ale také výzvou k uvědomění si vztahu mezi vzděláním a kulturou. Evropská unie si v roce 2000 dala v rámci Lisabonské strategie za cíl vytvoření společnosti založené na znalostech. Komisař v této souvislosti připomněl, že je třeba vedle vzdělání technického rozvíjet i vzdělání kulturní. Digitální gramotnost je důležitá, ale je to jako stát na jedné noze, řekl komisař.
Kulturní vzdělávání je podle Figeľa třeba podporovat i jako součást celoživotního vzdělávání. Evropská unie si na jedné straně musí své tradice vzdělávání uvědomovat, ale je třeba také inovovat, řekl komisař v odkazu na evropské univerzity, jejichž tradice sahá až do středověku, které však v současnosti nepatří v celosvětovém měřítku mezi nejlepší vysoké školy.
Komisař v závěru svého vystoupení vyzdvihl přínosy některých aktivit Evropské unie na poli vzdělávání. Vedle Boloňského procesu, který usiluje o vytvoření „evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání“ komisař připomněl také program mobility studentů Erasmus, nebo právě dokončovaný Evropský kvalifikační rámec (EQF), který umožní porovnávat úrovně dosaženého vzdělání mezi různými vzdělávacími systémy a odstraní tak jednu z překážek mobility pracovníků v rámci EU (více o EQF viz článek Na konferenci v Lisabonu byl vyhlášen evropský kvalifikační rámec).
Senátorka Alena Gajdůšková upozornila, na souvislost mezi vzděláním a vztahem k odlišným kulturám. S vyšším vzděláním se snižuje radikalismus a roste tolerance, říká senátorka.
Česká společnost má dle jejího mínění řadu předsudků. Přestože hovoříme o multikulturalitě, máme předsudky vůči menšinám. Říká se například, že Romové jsou málo pracovití, ale studie, kterou si před časem nechala zpracovat Evropská komise ukazuje, že například ve Španělsku je zaměstnanost tamních Romů vyšší než zaměstnanost většinové populace. Předsudky ale česká společnost chová i vůči Islámu či ženám. Tyto předsudky lze podle poslankyně odstranit pouze vzděláváním, podporou mezinárodní mobility (nejen studentů ale i pedagogů), ale také celoživotním vzděláváním. Stálo by za zvážení, uzavřela senátorka své vystoupení, zda by se z „multikulturality“ neměl stát předmět, který bude povinně vyučován na školách.
Podle vládního zmocněnce pro evropský výzkum a bývalého rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma, lidé mají prostřednictvím vzdělání usilovat jak o to, aby mohli dosahovat větších úspěchů na trhu práce tak o zlepšování kvality svého života. Nejdůležitější je však nalézt způsob jak žít společně a jak toho dosáhnout „trvale udržitelným způsobem“, dodal.
Teolog a vysokoškolský profesor Tomáš Halík se ve svém příspěvku věnoval mezináboženskému dialogu. Upozornil na to, že mezi výzvou k tomuto dialogu a realitou zeje velká propast. Na jedné straně existuje řada organizací, která o takový dialog usilují, na straně druhé však neexistuje žádné centrum, které by činnost těchto organizací jakýmkoliv způsobem monitorovala nebo koordinovala.
Panují i nejasnosti ohledně samotných pojmů „náboženství“ či „dialog“, pro něž některé kulturní tradice nemají odpovídající výraz. Pojem „náboženství“ je podle Halíka vynálezem oxfordských vědců, kteří v rámci britských kolonií potřebovali nelézt pojmenování pro jiné duchovní tradice. V tomto ohledu připomněl, že ve skutečnosti neexistuje žádné náboženství, které by si říkalo hinduismus, jde pouze o západní označení. Neexistují proto ani žádní zástupci takového náboženství.
Hlavní problém ovšem nejsou neshody mezi různými náboženskými tradicemi, jako spíš vnitřní neshody uvnitř těchto proudů, říká Halík.
Diskusi o vzdělávání a mezikulturním dialogu uzavřela Eva Žáková, ředitelka Institutu umění při Divadelním ústavu, který je za Českou republiku pověřen koordinací aktivit v rámci evropského roku mezikulturního dialogu a do jehož působnosti spadá i komunitární program Kultura. Žáková upozornila na skutečnost, že kultura je v rámci českých vlád vnímána stále příliš úzce jen jako umění a ochrana kulturního dědictví. V politikách Evropské unie jde ale o daleko širší pojem a EU také v rámci svého programu Kultura klade velký důraz na vzdělávání dětí a mládeže.
Další kroky:
Oficiální zahájení roku mezikulturního dialogu proběhlo ve Slovinsku ve dnech 7.-8. ledna.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
