Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Měly by být školy řízeny kraji a obcemi, nebo ministerstvem školství?


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: photostock.

05.04.2013
V roce 2002 došlo k výraznému přesunu pravomoci řízení škol z ministerstva školství (MŠMT) na obecní a krajské úřady. Přestože bylo hlavním cílem těchto změn přiblížit školy k jejich zřizovatelům, snáší se na tento postup spíše kritika. Podle odborníků, které EurActiv oslovil, chybí především obcím specialisté, kteří by se školstvím zabývali, a změna také komplikuje financování škol, a to jak z krajských, tak i evropských peněz.

inzerce

Kvalitní vzdělání mládeže je jednou z klíčových podmínek konkurenceschopného státu. Podle odborníků má však české školství velké množství problémů. Jak upozorňuje kampaň Česko mluví o vzdělávání, část potíží je zapříčiněna změnami danými neexistencí jasné a sdílené koncepce vzdělávací politiky.

Podle vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu Jihočeského kraje Hany Šímové panuje ve školství neustálá nejistota. „Co určitě školství neprospívá, jsou neustálé reformy, změny z pozice ministerstva a podfinancování oblasti vzdělávání jako takové. Ředitelé si většinou stěžují na nestabilitu školství, neví, co bude příští rok opětovně změněno,“ sdělila Šímová EurActivu.

„Školám zároveň neprospívá přílišná politizace školství, neboť školství má vychovávat a vzdělávat, bez ohledu na politické spektrum,“ dodává Šímová.

K jedné z nejvýznamnějších změn ve školství došlo v roce 2002. Do té doby fungovalo takzvané odvětvové řízení škol, kdy samosprávu ve školství vykonávala obec a školské úřady přímo řízené ministerstvem školství (MŠMT). V souvislosti s reformou státní správy však bylo odvětvové řízení školství zákonem zrušeno a správa škol přešla na obecní a krajské úřady.

Jak sdělila redakci Hana Stýblová, prezidentka Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ), stála za touto změnou myšlenka, že silným místem krajského a obecního řízení je blízkost zřizovatele a škol.

„Zřizovatel by měl znát podmínky a potřeby jím zřizovaných škol. V mnoha případech toto i funguje, škola a zřizovatel jsou partneři a jde jim o společnou věc, o kvalitní vzdělávání žáků a studentů. Pro mnohé zřizovatele jsou školy důležitou součástí obce a společně vytváří a spolupracují na kulturním životě dané obce,“ vysvětlila redakci Stýblová. 

Přiblíží či vzdálí?

Přes na první pohled logický krok se na zmíněné změny v řízení škol snáší mnoho kritiky. „Stručně řečeno, stávající systém mi nepřináší pozitiva, pouze komplikuje systém řízení a financování školy,“ řekl redakci ředitel ZŠ Marie-Curie Sklodowské v Jáchymově Jan Musil.

Podle Musila se jednoduché schéma ministerstvo-jím přímo řízené školské úřady-školy rozšířilo na ministerstvo-kraj-obec s pověřenou působností-obec-škola. „Základním komunikačním článkem se stal kraj, ale ten nemá zřizovací pravomoc směrem k subjektům regionálního školství, ta náleží obcím. V případě, že se jedná o menší obec, vlastní řízení regionálních škol vlastně přímo neexistuje. Pouze obce s pověřenou působností občas mají specializované odbory školství, ale zpravidla jsou tyto odbory kumulovány v jeden celek s dalšími obdobně ‘nevýznamnými odbory‘. Odbornou pomoc od pověřených obcí školy očekávat nemohou,“ dodává.

Také podle Stýblové z AŘZŠ se nepotvrdil předpoklad, že čím blíž školy budou ke svému zřizovateli, tím budou lépe řešeny jejich potřeby. Menším obcím totiž často chybí odborníci, kteří by znali a dokázali pochopit zákonitosti chodu školy. Velkým problémem je i častá neinformovanost zřizovatelů v menších obcích, kdy zřizovatel často neví, co všechno ředitel školy vykonává a za co má odpovědnost.

„Současný stav řízení je v mnoha obcích vzdálen potřebám škol a není ve prospěch vzdělávání žáků. Ale jako vždy, ne ve všech městech a obcích toto platí. Pochopitelně jsou i osvícení zřizovatelé a pak vše funguje, jak má a školy mají pro svůj rozvoj optimální podmínky,“ dodává Stýblová.

Čekání na peníze z fondů

Další slabou stránkou tohoto řízení je podle oslovených odborníků financování regionálního školství. „Základní školy jsou financované z jednoho balíku peněz, který rozdělují krajští zřizovatelé. V dobách, kdy na základních školách ubývali žáci, ubývaly školy a s nimi pochopitelně finanční prostředky. V současné době je tento problém již několik let na středních školách, ale krajský zřizovatel najednou ztratil odvahu krátit školám finanční prostředky a optimalizaci síti středních škol vždy stojí v cestě nějaké volby,“ tvrdí Stýblová.

Podle Musila dochází k zásadním problémům v okamžicích, kdy škola získá evropskou dotaci z některého z operačních programů. Schválená dotace, respektive průběžná platba na základě schválené monitorovací zprávy, jde z ministerstva na kraj, kde musí proběhnout rozpočtová změna se schválením rady či zastupitelstva kraje a až následně peníze putují na obec a z ní k příjemci – škole. Tím dochází až k několikaměsíčním skluzům ve financování projektů škol.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top