inzerce
Evropská komise přišla v roce 2000 s návrhem vytvořit tzv. Evropský výzkumný prostor (ERA). Cílem této iniciativy je změnit v Evropě politiku výzkumu a vývoje tak, aby vědci mohli v rámci Evropy lépe spolupracovat, měli přístup ke špičkovým technologiím a mohli využívat sítí výzkumných ústavů po celé EU. Členské státy by v rámci ERA měly lépe koordinovat své programy podpory výzkumu a vývoje tak, aby nedocházelo ke neefektivnímu vynakládání finančních prostředků, a lépe spolupracovat s partnery v třetích zemích tak, aby Evropa mohla využívat nejnovější poznatky světové vědy a byla schopná přispívat k řešení celosvětových problémů.
Od doby kdy svůj návrh na vytvoření ERA poprvé uveřejnila přišla Evropská komise s několika iniciativami, jejichž cílem bylo odstranit největší překážky, s nimiž se evropská věda musí potýkat. Za dvě největší výzvy Komise označila omezenou schopnost přilákat do EU vědce a výzkumníky z třetích zemí a překážky volnému pohybu vědců v rámci Unie.
ERA se přitom má opírat o tzv. „znalostní trojúhelník“ - vzdělávání, výzkum a inovace. Ministři pro vědu a výzkum včera v Bruselu potvrdili, že i v době krize musí zůstat výdaje na výzkum a vývoj stabilní a Evropa musí pracovat na posilování znalostního trojúhelníku, který je pro úspěšné vytvoření Evropského výzkumného prostoru zcela klíčový.
„Je zcela nebytné, abychom se dohodli na tom, jak má ERA vypadat za patnáct až dvacet let. Dnešním dnem vysíláme silný politický signál, což potvrzuje, že věříme v budoucnost: víme, že důvěra v současné situaci představuje 'svatý grál',“ řekl komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik na setkání ministrů.
Na obavy, že by v důsledku hospodářské krize mohly výdaje na výzkum a vývoj poklesnout, komisař uvedl, že investice do vědy a výzkumu nepředstavují „žádnou dodatečnou zátěž, ale nepostradatelnou investici do budoucích pracovních míst a hospodářského růstu“.
Zcela v souladu s evropským plánem řešení hospodářské krize, s nímž Evropská komise přišla minulý týden, Potočnik zdůraznil, že „musíme své ekonomiky restrukturalizovat, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu. Musíme z nich vytvořit ekologické ekonomiky, které budou založené na využívání znalostí“.
Ministři se také dohodli na vytvoření procedury pro společné výzkumné programy, jejichž cílem je lépe reagovat na takové společenské problémy jako jsou potravinová krize a její důsledky pro zemědělství, správa ekosystému, změny klimatu nebo stárnutí evropské populace
Ze začátku by se Evropská unie mohla zaměřit na výzkum Alzheimerovy choroby a neurodegenerativních onemocnění, říká francouzská ministryně pro vysoké školství a výzkum Valérie Pécresse.
Tento program by řídily v první řadě členské země a Evropská komise by s nimi spolupracovala a dbala na to, aby měl program k dispozici potřebné zdroje, dodala ministryně.
