inzerce
Souvislosti:
Podle současné evropské legislativy jsou hudební nahrávky chráněny autorským právem maximálně po dobu 50 let. To v praxi znamená, že hudebníci po celou tuto dobu mají právo na odměnu za jakoukoliv veřejnou reprodukci jejich díla. Po 50 letech tato ochrana vyprší a umělci již nemohou způsob využití svého díla z právního hlediska nijak kontrolovat. Zároveň přijdou i o právo na výplatu autorských honorářů.
S návrhem na prodloužení právní ochrany přišla Evropská komise v roce 2008. Původně se v něm počítalo s prodloužením ochrany dokonce až na 95 let, ale text, který minulý týden podpořil Evropský parlament je v tomto ohledu méně radikální.
Témata:
Na svém zasedání z 23. dubna evropští poslanci podpořili návrh, který počítá s prodloužením právní ochrany hudebních děl z 50 na 70 let.
Návrh legislativy, který ještě musí schválit všech 27 členských zemí EU má zčásti pomoci také nahrávacím společnostem, které díky internetu a pirátství, které je s ním spojené přicházejí o příjmy z prodeje hudebních nahrávek.
Podmínky pro ochranu hudebních děl se zejména mezi Evropou a Spojenými státy liší, a to v dnešním digitálním světě bez hranic vede k právní nejistotě a pirátství, říká irský poslanec Brian Crowley, parlamentní zpravodaj k návrhu o autorských honorářích.
„Delší ochrana přinese užitek také nahrávacím společnostem,“ říká Crowley. „Vzniknou tím dodatečné příjmy z prodeje nahrávek jak v kamenných obchodech tak na internetu“.
Poslanci kromě toho navrhují vytvořit zvláštní fond pro hudebníky, kteří se na nahrávkách podíleli. Fond by podle představ poslanců financovali producenti, kteří by do něj museli ročně přispívat alespoň 20% z dodatečných příjmů vzniklých prodloužením ochrany hudebních nahrávek. Administrativou spojenou s rozdělováním dodatečných honorářů by byly pověřené ochranné svazy autorů a interpretů.
Parlament se s členskými zeměmi zatím nedohodl
Původně Evropská komise počítala s prodloužením ochrany podle autorského práva na 95 let. Crowley toto číslo ale snížil na 70 let. Doufá, že se díky tomu Parlament snáze dohodne s členskými zeměmi.
„Vypadá to, že rozšíření na 70 let má podporu většiny Rady,“ komentuje tento krok zdroj z Evropského parlamentu. Dodal ovšem, že k žádné dohodě s Radou „ještě nedošlo“.
Stanoviska:
Výsledek hlasování přivítali jak zástupci velkých nahrávacích společností, tak nezávislé labely. Helen Smith, výkonná předsedkyně asociace Impala, která sdružuje nezávislé nahrávací společnosti, uvedla, že se jedná o „dobrou zprávu pro nezávislé hudební společnosti i umělce, kteří v Evropě produkují 80% nových nahrávek“.
„Evropa potřebuje silné autorské právo, které by jí umožňovalo plně využít její světově proslulý kulturní kapitál a stimulovalo tvořivost a inovace,“ řekla Smith EurActivu.
Francine Cunningham, vedoucí evropského komunikačního oddělení Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) členské státy v Radě vyzvala, aby udělaly „správnou věc“ a návrh podpořily. Zmenší se tak podle ní propast mezi Evropou a dalšími významnými hudebními trhy, které delší ochranu autorských práv umožňují.
Zelení v Evropském parlamentu a zástupci spotřebitelů ale toto nadšení nesdílejí.
Eva Lichtenberger, rakouská poslankyně, která se návrhem zabývala za stranu Zelených, uvedla: „Výsledek hlasování je rajskou hudbou pro velké nahrávací společnosti a umělce s nejvyššími příjmy. Pokud by legislativa měla umělcům a spotřebitelům skutečně pomoci, museli by poslanci dát umělcům celých 100% a ne jenom 20%, z čehož větší část navíc zhltne hrstka superstar, které jsou beztak už pěkně bohaté.“
„V digitálním věku už nahrávací společnosti nemohou obhájit své velké podíly na příjmech z autorských poplatků a umělcům dávat jenom zbytky. Dnes jen shrábnou peníze, které se v minulosti používaly na fyzickou distribuci a promotion. Potřebujeme takové autorské právo, které bude odpovídat digitálnímu věku a nová řešení, která zajistí, že umělci a milovníci hudby dostanou to nejlepší“.
Generální ředitelce evropského sdružení spotřebitelů BEUC Monique Goyens se snaha hudebního průmyslu o prodloužení ochrany hudebních nahrávek vůbec nezamlouvá. Kritizuje především pokusy, jakými se nahrávací společnosti snaží bojovat s nelegálním stahováním hudby přes internet.
„Jsou velice dobře organizovaní,“ říká Goyens v rozhovoru pro EurActiv. „Když chtějí lobbovat v Evropské komisi, přijdou s někým jako je Mick Jagger nebo Charles Aznavour a to určitě nejsou ti, komu by chyběly příjmy ze stahování nahrávek.“
Goyens pochybuje o tom, že by tlak hudebního průmyslu za boj s nelegálním stahováním přes internet podporoval kreativitu. „Je velmi osvěžující, když zjistíte, že se umělci dostávají do povědomí díky tomu, že dají něco na internet. To je skutečná kreativita. A to je rozdíl mezi nimi a těmi velkými. Naše kulturní bohatství je navíc díky tomu rozmanitější“.
Podle Goyens současnou situaci kolem autorských práv a internetu nejlépe vyjadřuje následující charakteristika: „Technologie pochází z 21. století, legislativa z 19. století a sdružení vlastníků autorských práv ze středověku.“
Další kroky:
- Návrhem směrnice se nyní bude v prvním čtení zabývat Rada ministrů.
- České předsednictví se zatím nerozhodlo, jestli bude jednání už na programu nejbližší Rady.
