inzerce
Pracovním dokumentem státy reagují na návrh plánu na podporu rozvoje strategických energetických zdrojů (tzv. SET plán), který v říjnu zveřejnila Evropská komise (EurActiv 7.10.2009).
Pokud by byl schválen, přinesl by v následujících deseti letech do energetického výzkumu o 50 miliard eur více. Znamenalo by to, že by se soukromé i veřejné výdaje musely v ročním vyjádření prakticky ztrojnásobit.
V dokumentu Rady se píše, že vzhledem k rozsahu financování, které Komise požaduje ve středně dlouhém období „bude třeba navýšit podíl veřejných investic z evropského rozpočtu“ a je tudíž třeba se tomuto tématu v diskusi o novém sedmiletém rozpočtu věnovat.
V závěrech ale stojí, že by se výše příspěvku ze společné evropské kasy měla odvíjet od zájmu členských zemí o kofinancování Evropských průmyslových iniciativ (EII). Podle návrhu SET plánu se EII mají zaměřovat na výzkum jednotlivých energetických technologií (větrné a solární energie, biomasy, jaderné energie, ale také přenosových sítí). Dokument v tomto ohledu zdůrazňuje, že v případě společných programů je nutné respektovat národní suverenitu. Jinými slovy – na projekty nepřispějeme více, než kolik sami uznáme za vhodné.
Pokud jde o způsob financování rozvoje čistých technologií, státy se shodují s názorem Komise, podle níž není nutné vytvářet nové nástroje – stačí jen využít stávající programy, které má EU k dispozici. Komisi proto vyzývají, aby prozkoumala jak tyto nástroje mohou energetickému odvětví a soukromým investorům vytvořit „předvídatelné a stabilní prostředí“.
Komisi a Evropskou investiční banku státy dále žádají, aby co nejdříve připravily „návrh na vytvoření nástroje k financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti“. Mají k tomu ale využít pouze stávající finanční zdroje, a to v „optimální kombinaci“.
Státní orgány pak dokument vybízí k vytvoření stimulačních opatření, která by pomáhala naplňovat cíle SET plánu „a pokud to bude nutné, k výraznému navýšení veřejných výdajů na rozvoj nízkouhlíkových technologií“.
Mluvčí Rady EU vysvětlila, že se národní delegace v této fázi omezují zatím jen na „obecné poznámky“ a dodala, že otázka financování je „velice citlivá“. Rozhodnutí podle ní padne až na ministerské úrovni.
Potvrzuje se tak stará známá věc. Když dojde na financování a do hry vstoupí zájmy všech 27 členských zemí EU, dá se očekávat, že se vyjednávání zpomalí. Nejinak tomu bylo i v případě evropského plánu hospodářské obnovy, jehož součástí byly i peníze na podporu energetické infrastruktury.
Poté, co Komise vloni v lednu přišla s návrhem plánu, trvalo vládám tři měsíce, než se dohodly na prioritách. Ale až v prosinci 2009 se rozhodlo o podpoře prvních projektů – větrných elektráren a CCS (EurActiv 10.12.2009). S rozhodnutím o podpoře infrastrukturních projektů se čeká na nového komisaře.
Španělské předsednictví by SET plán rádo zařadilo na program jednání jarní Evropské rady.
