inzerce
Souvislosti:
Rada ministrů schválila 2. prosince 2008 dokument „Vize 2020 pro Evropský výzkumný prostor“. Podle dokumentu by do roku 2020 měli být vědci, výzkumníci, podnikatelé a další hráči být schopni využívat veškerých výhod, které s sebou přináší tzv. „pátá svoboda“ pohybu.
K volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu má tak symbolicky přibýt další svoboda – svoboda volného pohybu výzkumných pracovníků, znalostí a technologií. Unie si od toho slibuje posílení konkurenceschopnosti v oblasti vědy a výzkumu a vytvoření lepších investičních podmínek v sektorech, které jsou na výzkumu a vývoji silně závislé.
Díky lepší spolupráci vědců a podnikatelů by výzkum měl navíc lépe reagovat na potřeby občanů a měl by zlepšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
Témata:
Evropský výzkum je možné posílit pouze v případě, že členské země budou koordinovat své politiky a dojde k propojení tzv. znalostního trojúhelníku, který představuje vzdělávání, výzkum a inovace. V Praze to včera opětovně potvrdili ministři zodpovědní za školství, vědu a výzkum, jejichž jednání předsedal ministr školství v demisi Ondřej Liška.
Setkání ministrů v tomto ohledu tedy žádné velké překvapení nepřineslo. O tom, že vysoké školy, výzkumné instituce a podnikatelé musí spolupracovat, má-li evropská věda a výzkum zlepšovat konkurenceschopnost evropské ekonomiky se hovoří na evropské úrovni již dlouho.
Mezi chronické problémy patří podle komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika například to, že malé a střední podniky nespolupracují s vysokými školami a vědeckými institucemi a nevyužívají tak poznatků, které jsou důležité pro jejich inovace a konkurenceschopnost. Jako další nedostatek komisař uvedl neschopnost vysokých škol získat pro své výzkumné aktivity dostatek vnějších zdrojů financování z celé Evropy. Také míra dalšího vzdělávání výzkumných pracovníků po dobu jejich vědecké praxe podle komisaře neodpovídá ani požadavkům špičkového výzkumu ani potřebám inovujících podniků.
Pokud jde o „pátou svobodu pohybu“, Ondřej Liška upozornil na to, že se nejedná v žádném případě pouze o volný pohyb osob. Jde také o sociální podmínky výzkumných pracovníků, přenositelnost grantů nebo přenositelnost penzijního pojištění mezi jednotlivými členskými zeměmi. Vytváření Evropského výzkumného prostoru představuje velmi komplexní úkol a je třeba do něj zapojit nejen ministry zodpovědné za oblast školství a výzkumu, ale také ministry pro otázky podnikání nebo práce a sociální věcí, dodal.
Podle Potočnika musí práce na vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA) přejít z fáze ERA 1.0 do fáze ERA 2.0. Komisař si tak vypůjčil terminologii ze světa internetu, kde se jako Web 1.0 označují internetové stránky, které (na rozdíl od stránek označovaných jako Web 2.0) vznikají bez aktivního přispění uživatelů (například formou blogů nebo wiki nástrojů). Podobně ani Evropský výzkumný prostor nemůže podle komisaře vznikat pouze na administrativní úrovni (ať již se jedná o EU nebo národní administrativu), ale je třeba do diskuse daleko více zapojit i zástupce výzkumných institucí, vysokých škol, podnikatelů a dalších hráčů, kteří budou „pátou svobodu pohybu“ využívat.
Komisař v souvislosti s tím ocenil iniciativu českého předsednictví, které ke včerejšímu jednání přizvalo zástupce evropských vysokých škol, institucí financujících evropský výzkum i zástupce podnikatelů.
Ministři se dále shodli na tom, že veřejné financování vědy a výzkumu by nemělo v době krize polevovat, neboť tento typ investic může obnově evropské ekonomiky pomoci. Hovoří se o tom i v podkladovém materiálu, který pro jednání připravilo české předsednictví. Předsednictví očekává, že v době krize budou investice do výzkumu a vývoje klesat. Je proto třeba, aby se dostupné zdroje investovaly co nejefektivněji. Veřejný sektor by v této souvislosti měl investice do výzkumu a vývoje dokonce navýšit, píše se v dokumentu.
Na tiskové konferenci to potvrdil i komisař Potočnik: „Musíme se soustředit na takové výdaje, které budou investicí do budoucna. Věda a výzkum si proto zaslouží větší pozornost“, uvedl. Připomněl v té souvilosti, že Evropská unie se již v současném rozpočtovém období do roku 2013 zavázala každoročně navýšit výdaje na výzkum a vývoj o 10%.
